Nezvaná

Čistě znenadání,

Zdroj: Fotobanka Pixabay

jen tak, bez váhání,
bez pozvání,
bez ptaní,
v tomto chladném čase
vetřela se zase
ta, co všechny
uhání.

Hlava jako v kleštích
neskutečně třeští.
Oči zpuchlý,
bolavý.
Schází špetka štěstí,
slano v očích věští,
jen tak se jí
nezbavím.

Co prý tady jančím,
tahle není ptačí,
životu snad
nebrání.
Letos už to stačí,
dohání mě k pláči,
pod peřinu
vyhání.

(2005)