~ George Bernard Shaw
Život je jedno veliké nekonečné jeviště plné úžasně poetických obrazů.
To si tak jdete třeba po hodonínských lukách, za zády u řeky se schyluje k bouřce, před vámi stále ještě září Oskar, kolem to fičí jak při hurikánu a metrová tráva připomíná příboj. Vedle cesty stojí Madona na kolečkových bruslích se sportovním kočárkem, miniaturním bicyklem a čeká na mladého, asi čtyřletého muže, který si o kousek dál nahlas vyzpěvuje v typickém postoji se spuštěnými šortkami a mírně vystrčenou pánví:
"Já nesmím čůůů-at puoti větrůůů..."
