Chaplin, Churchill a Postman na kuřácké pauze

dne
Winston Churchill a Charlie Chaplin v Hollywoodu, 1929.
Foto: T. Garrett. Zdroj: Wikimedia Commons.
Volné dílo (public domain).



„Orwell se obával těch, kteří by nám odpírali informace.
Huxley se obával těch, kteří by nám jich dali tolik,
že by nás uvrhli do pasivity a egoismu...“
~ Neil Postman

Při psaní SOL-3 chodím pro inspiraci k Čapkovi, Havlovi, Snyderovi a dalším myslitelům. Občas sáhnu i po některých kultovních projevech starých  politiků. Někdy i jen tak – pro uklidnění. Vlastně pokaždé, když mám pocit, že už věci zašly příliš daleko a objeví se někdo, kdo je posune ještě mnohem dál. Abych se ujistila, že nejsem ještě úplně mimo.

Dnes jsem si znovu pustila Chaplinova Diktátora. Chaplin se v roce 1929 seznámil s Churchillem, který tehdy navštívil natáčení Světel velkoměsta. V roce 1931 pak Churchill pozval Chaplina do Chartwellu. Přemýšlela jsem, co ty dva spojovalo. A znovu si přečetla fultonský projev. Churchill v něm citoval Bourkeho Cockrana o štědrosti Země, která může uživit své děti, budou-li na ní hospodařit spravedlivě a v míru. To se potkává s Chaplinovou větou o bohaté Zemi. 

V duchu jsem si ty dva pány posadila proti sobě do dvou křesel a nechala je volně diskutovat s doutníkem a sklenkou něčeho lahodného. A najednou se mi k tomu odněkud přichomejtnul Neil Postman, který ten rozhovor začal moderovat:

Churchill se obával, že naše slabost povzbudí ty, kteří chtějí rozhodovat za nás.
Chaplin se obával, že svou svobodu odevzdáme těm, kteří nám slíbí lepší život.

Churchill varoval před Evropou rozdělenou podle zájmů mocných.
Chaplin varoval před lidmi rozdělenými nenávistí.

Churchill žádal, aby demokratické země spojily své síly.
Chaplin žádal, aby lidé spojili síly pro svět, ve kterém budou moci důstojně žít.

Churchill připomínal, že věda může přinést blahobyt i zkázu.
Chaplin připomínal, že stroje mohou vytvářet hojnost, zatímco lidé dál žijí v bídě.

Churchill mluvil o svobodných volbách, svobodě slova a nezávislých soudech.
Chaplin mluvil o práci, budoucnosti mladých a jistotě starých.

Churchill chtěl chránit lidské domovy před válkou a tyranií.
Chaplin chtěl, aby v nich zůstalo místo pro laskavost.

Churchill hledal dohodu, kterou podepře síla svobodných zemí.
Chaplin vyzýval vojáky, aby svou sílu věnovali obraně svobody.

Oba věřili, že lidé mohou svou budoucnost změnit.
Oba předpokládali naši spolupráci.

Homo sapiens si jejich projevy pečlivě uchoval. K provedení se vyjádří později.

(Autorská parafráze fultonského projevu Winstona Churchilla a závěrečné řeči z Chaplinova Diktátora, kompozičně inspirovaná srovnáním Orwella a Huxleyho v knize Neila Postmana Ubavit se k smrti.)

Zdroje: