![]() |
| Zdroj: Fotobanka Pixabay |
Období: 15. 2.–1. 3. 2026
Druh: Homo sapiens (lokálně „lidé“, samodefinice: „civilizace“)
Stav: civilizace běží na cloudu, nervy na dopaminu a politika na improvizaci.
1. SVĚT
V minulých dílech jste viděli- Seriál ICE/DHS pokračuje jako nekonečná reality show: „míru bezpečnosti“ prý poznáme podle toho, kolik lidí se bojí mluvit – podle počtu dětí v detenci, podle šikany kritiků vlády i podle přesunů jednotek, které se tváří, že konečně odcházejí, ale zaseknou se za prvním rohem.
- Blízký východ jede osvědčený koloběh „vyjednáváme / evakuujeme / hrozíme / divíme se“. Diplomacie se u lidí pozná jednoduše: nejdřív balí kufry a pak začnou důležitě debatovat o míru. Začíná to „jen opatřením“ a končí to „jen další krizí“.
- Epstein běží jako kulturní produkt: jména po kapkách, kontext se odkládá na později. Reputace mocných je ukrytá v neprůstřelných krabičkách, oběti nacházíme v poznámkách pod čarou.
- Klima? Prevenci nahrazují opravy oprav ekosystému: Čína „servisuje“ počasí, USA se rozhodly, že klima prostě počká. Přírodu řídí fyzikální zákony, lidi marketing, slogany a sebeklam.
USA
- Ve všední dny pokračují jednání o jaderném programu mezi USA a Íránem: vyjednává se – a zároveň vyhrožuje. Do Izraele přitékají instrukce typu „kdo chce pryč, ať jde dnes“…
- A pak přijde víkend. Poslední únorový víkend (28. 2.) zaútočily USA a Izrael na Írán. Mířily na ajatoláhy – a podle zpráv zasáhly i dívčí školu. Stav „zásah, potopená“ přichází později. Vypínač funguje. S chybami, které nelze jen tak omluvit. Írán vrací úder během několika hodin. Výsledkem jsou zavřená či omezená letiště, zrušené lety, chaos v dopravě, influenceři v panice. Dubaj zjišťuje, že žít si „mimo realitu“ můžeme akorát v nakašírovaných reklamách.
- Klimatický vypínač: EPA ruší svůj závěr z roku 2009, že skleníkové plyny ohrožují veřejné zdraví a blahobyt, a razí novou doktrínu: „brzdy ohrožují naši svobodu.“
- Zatímco se nahoře vypínají regulace a dole balí kufry, mění se i nálada ve společnosti: v USA je poprvé víc sympatií k Palestincům než k Izraeli. To není „hezký graf“, ale posun v politickém prostoru – podpora Izraele bez podmínek už části veřejnosti nestačí.
- Epstein: experti OSN varují, že spisy mohou zachycovat zločiny proti lidskosti, a vyzývají k vyšetření. Aspoň část debaty se konečně vrací k tomu, o co skutečně jde: o zločiny na ženách, dívkách a dětech – o systém, síť a zodpovědnost.
Rusko
- Starlink ukázal, co znamená „vypínač“ na frontě. SpaceX 4. 2. 2026 v koordinaci s Ukrajinou zavedla ověřování přes whitelist: kdo není ověřený, má smůlu. Ukrajinské ministerstvo obrany pak popsalo, jak se terminály ověřují a kdo může zůstat online. A na druhé straně se ozvalo jednoduché hlášení z odposlechů: „všechno je vypnuté“, stěžují si ruské jednotky. Válka 21. století: „přepni režim a armáda se vrátí ke kouřovým signálům.“
- Hugo Toxxx už nedokázal mlčet o „šikaně Palestinců v Gaze“. Říká, že tím přichází o fanoušky i přátele. Kulturní scéna začíná chápat, že mlčení není neutrální a že se za něj platí. A cena je nebývale vysoká.
***
Planeta drží.
Nájemníci mezitím zkouší vyhánět čerty ďáblem a bojovat s totalitními režimy pomocí totalitních praktik. „Sesadit režim“ je chytlavý slogan. „Co se stane den poté“ je realita. Realita bývá dražší než slogan. Homo sapiens na to ještě nepřišel.
Pozorovatel vznáší dotaz, zda by nebylo přínosnější sledovat plynné víry v prstencích Saturnu nebo něco podobného...
2. EVROPA
V minulých dílech jste viděli- Ukrajina: Řeči jsou vzletné, praxe kulhá. Veto jako maďarská národní disciplína, jednomyslnost jako systém rukojmí.
- Evropská roztříštěnost: ECB šéfka Lagarde to říká nahlas: EU si sama škodí fragmentací. Jednotný trh je jednotný zatím jen v PowerPointu.
- Digitální suverenita: Evropa objevuje, že „cloud“ není lehounký obláček, ale těžká váha ovlivněná náladou fosilních starců.
Ukrajina / EU
- Zelenskyj: chce znát jasné datum vstupu Ukrajiny do EU a tlačí na odblokování velkého finančního balíku, který drží pod zámkem maďarské veto. „Přestaňte mi dávat perspektivu, dejte mi časovou osu.“ Zní to tvrdě, ale když vám jde o existenci, je vágnost příliš luxusní zboží.
- Kaja Kallas: znovu otevírá téma zmrazených ruských aktiv. Návrh byl v prosinci odložen, teď se vrací – jenže část států se bojí právních precedentů a finančních dopadů. Kypr (předsednictví Rady) vzkazuje: „Ne, znovu to neotevíráme.“ Evropa miluje principy. Hlavně když se za ně dá schovat odklad.
- Sankční vypínač: EU přidává nový balík sankcí a opatření proti Rusku, který má zamezit obcházení pravidel – mimo jiné i fungování stínové flotily. Je to možná pomalé, ale nakonec to pomůže víc než rychlá prohlášení.
Velká Británie
- Zelení vyhráli doplňovací volby v Manchesteru a Labour skončili až třetí. Další signál, že se staré struktury rozpadají a „střed“ už není automatický domov pro všechny.
- City of London mezitím řeší geopolitické riziko závislosti na amerických technologiích, zejména v oblasti AI. Britské ministerstvo financí jmenovalo AI Champions pro finanční sektor (Harriet Rees ze Starling a Rohit Dhawan z Lloyds) a zadalo jim jednoduché téma: jak ochránit klíčová data na cloudu, jehož vypínač drží v rukou soukromé firmy za „velkou louží“ v době, která je víc než „nepředvídatelná“.
EU
- Evropa si začíná klást otázku, kterou by ještě nedávno považovala za paranoidní: „Co když USA vypnou e-maily?“ Impuls je brutálně praktický. Když Spojené státy „vypnuly“ lidem z Mezinárodního trestního soudu v Haagu e-maily a bankovní karty, evropské instituce si najednou musely přiznat, co v praxi znamená spoléhat na Visa, Microsoft nebo Amazon. A tak hledají vlastní „vypínač“. Snaha odstřihnout se od závislosti na amerických gigantech už není teorie o suverenitě, ale otázka každodenního provozu.
- Současně EU pomalu, ale jistě posouvá dohodu Mercosur o volném obchodu s Jižní Amerikou: politicky spornou, ekonomicky lákavou a zemědělsky výbušnou.
- EU „Board of Peace“ / Rada míru se zatím jeví jako snaha vytvořit vlastní strukturu „mírových aktivit“ v době, kdy se světový mír exportuje především tiskovými zprávami, zatímco se svět dál mlátí lopatami.
- A když už jsme u těch lopat: na hranici Polsko–Bělorusko se objevují tunely. Polské zdroje mluví o odhalování dalších podzemních tras jako o další kapitole instrumentalizace migrace. Zkrátka: když netáhne propaganda, sáhneš po lopatě.
- Ve stínu grónského dramatu vyhlásilo Dánsko předčasné volby: premiérka Mette Frederiksen oznámila termín na 24. března 2026.
Poznámka pozorovatele: Lidé v Evropě postupují pomalu a nenápadně. Jejich okolí z té hlemýždí rychlosti tradičně šílí.
***
3. ČESKÁ REPUBLIKA (CZ)
V minulých dílech jste viděli- Střet zájmů jako „běžný provoz“: společnost si zvykla, že se věci táhnou roky.
- Domácí politika jako lunapark: Babiš, Macinka, Turek – řídit stát jako rozvrzaný kolotoč. Osobní PR a počet lajků jsou důležitější atributy než důvěryhodnost státu.
- Outsourcing suverenity? Ano. (A ještě jednou ano.)
- Dar příteli Babišovi: stát se už devátým rokem tváří, že vymáhá nezákonné dotace vyplacené premiérovým firmám, a přitom se pořád hádá, jestli jde o miliardy, nebo „jen“ miliony. Letitá normalizace konfliktu zájmů a neschopnost (nebo neochota) dotáhnout vymáhání do konce zakládá na typ „právního státu“, který nutně potřebuje kofein. Opravdu lidem nevadí konflikt zájmů a tahle obrovská „rozkrádačka za bílého dne“?
- Babiš dětem: zákaz sociálních sítí do 15 let a škrtání podpory kroužků. Výchova budoucnosti stylem „drž hubu a nekoukej ven“.
- Babiš v NATO: poté, co Praha konečně jednou splnila domácí úkol (2 % na obranu v roce 2024), se vrací do role toho, kdo se veze – v době, kdy NATO tlačí na vyšší cíle a USA mají tradičně jemný diplomatický styl bouracího kladiva. Nová Babišova koalice seká výdaje na obranu o ~900 mil. eur. Část cílových 2 % dohání „kreativním účetnictvím“ a jako „obranu“ prodává třeba dokončení dálnice D11 k polské hranici. Začíná bouřka a Češi šetří na hromosvodu. Nepřítel se tím dojme a odloží invazi do servisní zóny.
- Macinka v OSN k Ukrajině: řeči se vedou a voda teče. Řekni pár vět, co znějí statečně, přidej správný výraz ve správný čas, a hůře informované publikum tleská – protože tleskat je levnější než nést odpovědnost. Politika jako sběr lajků na mezinárodní scéně: hlavně, aby to v sestřihu dobře vypadalo.
- Macinka vs. Francesca Albanese: Prací zvláštní zpravodajky OSN pro lidská práva na okupovaných palestinských územích je říkat nahlas věci, o kterých se méně odvážní politici bojí i šeptat. A tak vezmou sestříhané video, přidají pár lžic dezinterpretací, zamíchají a slavnostně vyzvou dotyčnou zpravodajku k odchodu. V éře vypínačů nepotřebujete argumenty – stačí dobrý střih.
- Kultura za 500: „Rozpočet nejsou jen čísla.“ Ministerstvo škrtalo a škrtalo, grantová komise teď nemá co rozdělit, umělci nebudou mít co žrát. Co na to Agroferti? Ano.
- Big Tech: Zatímco EU řeší IT suverenitu a odpojuje se od amerických technologií, Česko již tradičně vybíhá opačným směrem. Evropa brzdí telemarkem a česká vláda plánuje další „strategické partnerství“ s americkými IT giganty. A doufá, že to jednou bude bolet někoho jiného.
- Dubaj: Část českého „influencer-ekosystému“ řeší odvetu Íránu v Dubaji stylem „jsme nevinné oběti světové politiky“. V podstatě se jim jen hroutí plány na content a brunch.
- Paralympiáda 2026: Češi nenastoupí na zahájení jako protest proti účasti Ruska a Běloruska pod vlajkou a s hymnou. „Postoj je taky výkon.“
***
SHRNUTÍ
Planeta drží.
Nájemníci mezitím zkouší vyhánět čerty ďáblem a bojovat s totalitními režimy pomocí totalitních praktik. „Sesadit režim“ je chytlavý slogan. „Co se stane den poté“ je realita. Realita bývá dražší než slogan. Homo sapiens na to ještě nepřišel.
KONEC HLÁŠENÍ
***
***
Pozorovatel vznáší dotaz, zda by nebylo přínosnější sledovat plynné víry v prstencích Saturnu nebo něco podobného...

Komentáře
Okomentovat