Zpráva o sektoru SOL-3 / 006

Zdroj: Fotobanka Pixabay

Rok 2026: Inteligentnější část pozemšťanů si začíná uvědomovat svůj největší problém. Tato část bohužel dosud neobsadila rozhodující mocenské uzly.

Období: 16. 3.–29. 3. 2026
Stav druhu: Pozorovatel bedlivě sleduje tuto nepatrnou planetu a nekonečné sebevědomí části jejích nájemníků. Nepovažuje za důležité státy, trhy ani ideologické tábory. Zaujala ho především křehkost a zranitelnost biosféry a tenoučká atmosféra, která ji (prozatím) chrání – základní a společný problém všech pozemšťanů. Několik hominidů mělo možnost spatřit tento systém z oběžné dráhy, ale jen jeden z nich, astronaut Ron Garan, jej po návratu na Zemi přesně popsal. Je tragikomické, že tomuto poselství téměř nikdo nerozumí.

SVĚT

V minulých dílech jste viděli

• Ameriku, Ukrajinu, Venezuelu, ICE a DHS, Grónsko i Írán jako partii 5D šachů řízenou nevyzpytatelným dementním opičákem.
• Rusko jako cynického ošetřovatele, jenž se opičákovi nenápadně pokouší ukrást vypínač k satelitní síti, cloudu, e-mailům, bankovním kartám a vůbec celé infrastruktuře.
• Zbytek světa, který to celé sleduje z pozice hráče binga a odškrtává si, koho dnes opičák zasáhne svým dalším exkrementem.

Nervová soustava světa

• Březnový růst cen ropy ukazuje, že válka kolem Íránu už dávno není jen regionální konflikt a televizní exhibice velmocí. Přes Hormuz proudí zhruba pětina světové ropy a každé další rozšíření bojů znamená, že účet za imperiální ego znovu zaplatí celý svět. Civilizace si stále říká moderní, ale její nervová soustava vede přes několik úžin a pár režimů, které právě hoří.
• Do konfliktu vstoupili Húsíové a ohrožení se tak rozšiřuje i na další strategické námořní trasy. Lidstvo tak znovu sleduje, jak se několik lokálních válek, několik proxy hráčů a několik průlivů může během pár týdnů proměnit v globální logistickou křeč.
• Slezte už konečně z toho lustru, Donalde…

Amerika ještě nerezignovala

• Zemřel Robert Mueller, bývalý šéf FBI a zvláštní vyšetřovatel, jehož zpráva popsala ruské systematické a rozsáhlé vměšování do amerických voleb. Jeho odkaz je prostý: pravda byla k dispozici, ale zrovna se nehodila do americké politické pohádky.
• Minnesota podala žalobu proti federálním ministerstvům kvůli zadržovaným důkazům ve třech případech střelby agentů, z nichž dva skončily smrtí. Stát musí žalovat vlastní federální vládu, aby zjistil, kdo mu střílel občany a proč – co je ještě potřeba, aby občané zvedli zadky z teplých obýváků a vyšli do ulic...
• ...možná způsob „ochrany žen a dětí“ na Aljašce. Craig Scott Valdez, šéf kanceláře republikánského senátora George Rauschera, byl federálně obžalován za zneužívání nezletilých. Podle spisu ho zastavila až matka dívky, která ji našla pomocí sledovací aplikace v telefonu omámenou přímo u něj v domě. Pikantní je, že republikáni Valdeze odřízli až ve chvíli, kdy se informace dostaly na veřejnost.
• Tohle stačí – našlo se obrovské množství lidí, kteří ještě neodevzdali republiku kultu ega, síly a televizní brutality. Protesty hnutí No Kings proběhly ve více než 3 100 lokalitách a podle organizátorů se zúčastnilo až kolem 8 milionů účastníků (v přepočtu na počet obyvatel to odpovídá sešlosti 250 tis. lidí na Letné).

The Cynical Society

• Donbas zůstává součástí nátlaku a veřejnost opět hledá „největšího cynika“. Zelenskyj tvrdí, že USA spojily bezpečnostní garance s ústupem z Donbasu, Rubio to popírá, Washington prý jen tlumočí ruské požadavky.
• Evropané platí obranu Ukrajiny a Washington přemýšlí, zda si z toho nevezme materiál pro svou další válku. Washington Post tvrdí, že Pentagon zvažuje odklonit část protivzdušných střel původně určených pro Ukrajinu na Blízký východ a že Kongres informoval o úmyslu využít asi 750 milionů dolarů z prostředků poskytnutých přes program PURL na doplnění vlastních amerických zásob.
• Jeff Merkley už dřív při slyšení Trumpových nominantů položil otázku, zda se prezident nechová přesně tak, jak by se choval ruský agent. Připomněl opakování kremelských narativů o Ukrajině, oslabování vazeb s Evropou, zastavování pomoci Kyjevu i ponižování Zelenského. Dnešní úvahy o přesměrování zbraní a peněz určených pro Ukrajinu jinam tu otázku činí nepříjemně aktuální.

Putinův mupy mup

• Válka s Íránem komplikuje Rusku logistické zkratky. Izraelský úder na Bandar Anzalí narušil rusko-íránskou zásobovací trasu přes Kaspické moře.
• Válečné hospodářství žádá další peníze. Podle Guardianu jedná Kreml s ruským byznysem o „dobrovolných“ příspěvcích do státní kasy. Putin popírá, že by někoho žádal přímo o příspěvek na válku, ale víme, jak to je, když má Putin, Trump nebo Babiš akutní potřebu něco popřít...
• Analýza NewsGuard ukázala, že ruská síť Pravda systematicky zaplavuje internet prokremelským balastem, aby jej přebíraly i generativní AI nástroje. Ruskem otrávené informační prostředí už neškodí jen veřejné debatě, ale i strojům, od nichž si homo sapiens sliboval lepší úsudek.
• Po ukrajinských útocích na ropné terminály u Petrohradu se po sítích šířily spekulace, že drony letěly z území států NATO. Ruští váleční blogeři tuhle verzi odmítli jako nepodloženou a připomněli, že podobné fámy spíš zakrývají vlastní selhání protivzdušné obrany. Když Rusko hoří, už zjevně nestačí jen křičet „NATO“.

Izrael na scestí

• Kdo si ještě namlouvá, že násilí osadníků je jen okrajový výstřelek několika fanatiků, měl by si všimnout, že terčem je i komunita, která je doslova živou připomínkou kořenů křesťanství. Otec Bashar Fawadleh, latinský farář z Taybehu, poslední zcela křesťanské palestinské obce na Západním břehu, vyzval křesťany po celém světě k solidaritě tváří v tvář novým útokům izraelských osadníků. Podle Vatican News osadníci v posledních dnech zabrali oblasti u místního lomu a cementárny, vstoupili na soukromé pozemky obyvatel a snaží se nad nimi fakticky převzít kontrolu. Už nejde jen o zastrašování na okrajích obce, ale o tlak na klíčovou ekonomickou i veřejnou infrastrukturu.
• Podle analýzy Guardianu nebyl od roku 2020 žádný izraelský občan stíhán za zabití palestinských civilistů na okupovaném Západním břehu. Ehud Olmert proto vyzval Mezinárodní trestní soud k zásahu a desítky bývalých šéfů armády, policie a zpravodajských služeb mluví o organizovaném židovském terorismu a o beztrestnosti kryté státem. To už není známka protivládní hysterie. To je rozpad právního státu v přímém přenosu.

Poznámka pozorovatele: Homo sapiens vytahuje „křesťanské hodnoty“ nejčastěji proti migrantům, queer lidem nebo lidským právům. Pokud jsou ohroženi skuteční křesťané v místě zrodu tohoto náboženství, bývá v konzervativních kruzích nápadné ticho.

EVROPA

V minulých dílech jste viděli

• Evropu jako rozvedenou paní, která bere věci zpět do vlastních rukou a aktuálně se potřebuje vypořádat s několika pubertálními fracky, kteří stále ještě nechápou realitu všedního dne. Zatrhnout kapesné a vypnout wi-fi může v takovém případě pomoci.
• Ukrajinu jako neuvěřitelně trpělivého přítele. Sám bitý osudem, ale držák. Jak dlouho ještě? ptá se divák a dojatě si utírá slzy posmrkaným kapesníkem.

Vyjednávání s partnerem

• Donald Trump rozkopl bábovičky na Blízkém východě a teď by byl rád, kdyby mu spojenci při úklidu podrželi lopatku – tedy pomohli chránit lodní dopravu v Hormuzském průlivu po eskalaci války s Íránem. Berlín brzdí. Ministr obrany Boris Pistorius i kancléř Friedrich Merz dali najevo, že Německo se do další námořní operace nepohrne.
• Francouzský generál Michel Yakovleff k tomu bez velké diplomacie připomněl Trumpovo tradiční zrazování spojenců, nejasné cíle a chaotické vedení. Evropa tudíž vzkazuje: tuhle válku jsme nezačali, nikdo se nás neptal a uklízet ji za Washington nepoběžíme.
• Na jednání G7 bylo zároveň vidět, že roste napětí nejen kvůli Íránu, ale i kvůli tomu, co všechno má tahle nová válka odsunout stranou. Kaja Kallas upozornila Rubia, že Írán není omluva pro zapomenutou Ukrajinu a že obě války propojuje Rusko. Spojenci stále méně věří, že Washington zvládá dvě krize najednou, aniž by jednu z nich obětoval.

EU

• EU chce být velmocí po večerech a konfederací při hlasování. Ivan Mikloš v Deníku N píše, že pokud chce obstát v současném geopolitickém vývoji, bude muset projít zásadní proměnou – hlubší integrací, fakticky až federalizací tam, kde dnešní roztříštěnost blokuje společný postup. Jak trefně poznamenal Karel Paták: „Slabou platformu, na níž závisí naše budoucnost, může chtít jen hlupák, nebo vlastizrádce.“

Frackové

• Janša ve Slovinsku těsně nevyhrál a Meloni v Itálii neprosadila zásah do justice. Dvě různé země, stejný vzkaz: trumpistický model, v němž výkonná moc ukusuje z institucí a pak tomu říká vůle lidu, nemusí projít pokaždé. Na lidský druh je to skoro dojemný záblesk sebeobrany – a pro Meloni první opravdu viditelná připomínka, že ani silná vláda není totéž co bianco šek.
• Orbánovské Maďarsko už není jen potížistou, ale doslova informační spojkou Moskvy při evropských jednáních. Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó během přestávek na jednáních EU pravidelně informoval svůj ruský protějšek, Sergeje Lavrova, o debatách i možných řešeních. Jeden žasne, jak ochotně si někteří nájemníci planety pletou suverenitu se službou cizímu impériu.
• Brusel měl v dubnu předložit návrh, který by ukončil i zbývající dovoz ruské ropy přes ropovod Družba do Maďarska a na Slovensko. Blízký východ ale znovu připomněl, že evropská odvaha bývá často nepřímo úměrná ceně barelu. Zákaz se odkládá a civilizace si dál hraje na zásadovost hlavně tehdy, když není příliš drahá.

Premianti

• Španělé investovali do obnovitelných zdrojů a teď nepanikaří pokaždé, když zdraží plyn. Víc větru a slunce není jen zelené gesto, ale docela praktický způsob, jak nenechat domácnosti stát se rukojmím každé další války u ropné trubky. Lidstvo tomu říká ideologie, já v tom vidím funkční plán.
• Mnichov si poprvé zvolil zeleného a otevřeně gay primátora Dominika Krause. Voliči tím vyslali poměrně čitelný signál, že bydlení, doprava a klima je zajímají víc než kulturní války – na evropské poměry skoro osvěžující projev příčetnosti.
• Dánové zatím nepropadli pravicové hysterii a levicový blok kolem Mette Frederiksen vyhrál, i když většinu nemá. Dánsko tak neřeklo chaosu jednoznačné ne, spíš jen opatrné „ještě ne“. Na lidský druh i to někdy stačí jako uměřený záblesk sebekontroly.
• Věc zdánlivě malá, ale pro část společnosti zásadní: polské soudy po rozhodnutí Soudního dvora EU musejí uznávat stejnopohlavní manželství uzavřená v jiných členských státech. Konzervativní stát tak musí administrativně přijmout alespoň to, co se mu dlouho nehodilo vidět: že queer páry nejsou zahraniční spiknutí, ale občané s právy. A také voliči.

Britové

• Britští poslanci si pozvali na kobereček Daniela Křetínského kvůli vážným obavám o stav Royal Mail. Požadovali jasné vysvětlení, proč občan dostává za více peněz horší služby a připomněli, že koupit si národní instituci ještě neznamená umět ji spravovat.

Poznámka pozorovatele: Evropa se po letech váhání začíná chovat jako někdo, kdo pochopil, že na partnera se nelze spoléhat, soused je násilník a pubertální děti vykrádají ledničku i rodinný rozpočet. Není to elegantní procitnutí, ale i opožděná dospělost je pořád lepší než další kolo sebeuklidňování.

ČR

V minulých dílech jste viděli

• Česko jako cirkus řízený klauny s poruchou osobnosti, financovaný pokladní s dyskalkulií a tunelovaný principálem.
• Odstavený personál, který se z posledních sil snažil udržet hroutící se šapitó.
• Přihlížející komparz dozobávající provlhlý popkorn.
• Platící diváky požadující vrácení vstupného po té, co byl slíbený program nahrazen falešným flašinetem s obehranými „vlasteneckými“ šlágry z druhé republiky.
• A ze zvěřince zařval silný hlas hladového lva…

Občané

• Na Letné se sešlo kolem dvě stě tisíc lidí proti Babišově vládě. Protest byl reakcí na obavy z útoků na média, neziskový sektor a právní stát.
• Je to jeden z mála civilizovaných způsobů, jak dát vládě najevo, že si spletla mandát s beztrestností. Babiše samotného to nejspíš nepřevychová, smysl je jinde: probudit opozici a připomenout veřejnosti, že rezignace není jediný politický program.
• Právě opozice nese značnou část zodpovědnosti za dnešní stav. Jakub Helebrant jí proto vzkazuje: „Chcete-li se v budoucnu z tohoto stavu dostat, prosím, začněte omluvou nám voličům, že jste to nezvládli. A po omluvě začněte konečně dělat pořádnou opoziční práci. Chvilkaři a návštěvníci demonstrací to totiž sami nezvládnou.“
• Trendem se stává hejtovat Letnou. To je intelektuálně pohodlné a navíc to přináší body, lajky, pozornost. A taky rezignaci, což je nejvěrnější spojenec autoritářů.

Teroristický útok level Balda

• Požár v areálu LPP Holding v Pardubicích české úřady vyšetřují jako teroristicky motivované žhářství. Případ se od začátku pohybuje někde mezi fanatismem, možnou operací pod falešnou vlajkou a širším hybridním kontextem. Jisté je zatím hlavně to, že útok mířil na strategicky citlivý cíl a česká společnost okamžitě předvedla oblíbený reflex: místo rozlišování začala část scény rovnou vyrábět propagandistický materiál.
• Policie má tři obviněné z teroristického útoku na LPP Holding. Stopy vedou k okruhu propalestinského hnutí. Jenže být propalestinský není kvalifikace k tomu stát se žhářem, teroristou ani užitečným idiotem cizí sabotáže. K tomu je potřeba ještě fanatismus, hloupost a ochota nechat se použít. Pak už je skoro jedno, jestli člověk mává palestinskou vlajkou, nebo stranickou kartičkou SPD.
• Širší evropský kontext je dost výmluvný: Londýn, Varšava i Vilnius už ukázaly, že Rusko umí najímat místní vykonavatele, nechat je udělat špinavou práci a za pár tisíc způsobit škody, které se měří v milionech a ve zpožděných dodávkách pro Ukrajinu. V tomto případě to však doloženo není.
• Když dojde na bezpečnost strategických kapacit, které zrovna nespadají do Babišova holdingu, nepřebírá vláda odpovědnost. Nastupují mikromanažerské rady. Po požáru v areálu LPP Holding tak přišel premiér Babiš s radou, že si stačí lépe zabezpečit objekt. Firma to odmítla s tím, že měla běžné i nadstandardní zabezpečení a že proti organizovanému útoku podobného typu soukromý subjekt sám nestačí.
• Náměstek ministra školství Zdeněk Kettner sdílel AI podvrh, který spojoval Mikuláše Mináře a Tomáše Halíka s obviněným z pardubického útoku. Policie se šířením falešné fotografie zabývá a Milion chvilek avizoval žalobu. Když politický náměstek ministra používá deepfake jako špinavou propagandu a řešením má být hlavně omluva a osobní setkání, nepůsobí to jako obnova politické hygieny. Spíš jako další lekce beztrestnosti. Tohle není na společenské usmíření u šálku dobré brazilské kávy. Tohle je minimálně na odchod z funkce.

Kultura. Politická kultura.

• Česko získalo Oscara za dokument Pan Nikdo proti Putinovi, tedy za film, který bez příkras ukazuje fungování ruské propagandistické mašiny. Premiér nakonec pogratuloval, ale mnohem zajímavější než opožděná gratulace je rozpačitost prostředí, v němž se stále bez většího problému pohybují lidé s proruskými postoji. Když stát neumí jasně stát za úspěchem, který demaskuje nepřátelský režim, nevypadá to jako sebevědomí. Spíš jako ideová mlha.
• Lurdes Gloria Manuel se stala halovou mistryní světa na 400 metrů, což je mimořádný sportovní výkon a krásná zpráva sama o sobě. O to trapněji vedle toho působí domácí rasistický folklor, který se pravidelně aktivuje pokaždé, když někdo nezapadá do obrázku „správného Čecha“. Naštěstí běh se pořád měří časem, ne malostí komentářových sekcí.
• Filip Turek mezitím ve Sněmovně před školáky bagatelizoval hajlování, mluvil o Beatles, kteří prý „ze srandy hajlovali“, a pravicový extremismus relativizoval jako by šlo o akademickou hříčku. Když veřejný činitel nedokáže ani před dětmi rozpoznat, že nacistická gesta nejsou recese, ale odpad dějin, není to jen ostuda jednotlivce. Je to vizitka prostředí, které si už příliš zvyklo plést si hulvátství s autentičností.
• Babiš není obětí své koalice, ale jejím režisérem. Představa, že by s jiným parlamentním aranžmá vládl umírněněji, je další česká pohádka pro politicky unavené. Hlučnější spojenci mu nepřekážejí – naopak mu poskytují krytí, kontrast i prostor tvářit se vedle nich téměř státnicky, aniž by musel změnit jediný podstatný záměr. Kdo ještě sní o jeho „mírnější“ verzi, ten zjevně stále věří, že problémem požáru jsou jen příliš vysoké plameny.

Pod vlivem

• Česko nejdřív zavedlo nový režim pro psychoaktivní látky, aby se složité věci nemusely řešit jen represí. Pak se ale kyvadlo zase vrací ke známému modelu zákazů a trestání. Ministerstvo zdravotnictví potvrdilo, že HHC, HHC-O a THCP zařazuje na seznam návykových látek. Alkohol ovšem zůstává národní tradicí, nikoli problémem.

Poznámka pozorovatele: Klima, války, sociální spravedlnost i ochrana menšin nejsou důvodem, proč obranu demokracie odložit, ale proč ji brát vážněji než kdy dřív. Bez funkční demokracie doma nelze změnit vůbec nic. S Babišem, Trumpem, Orbánem a jim podobnými se vyjednávat nedá. U nich projde jen to, co jim přinese moc, výhodu a krytí. Demokracie je naproti tomu pořád systém s více dveřmi, více tlaky a více možnostmi něco posunout. Není ideální, ale vždycky se dá upravit a přenastavit. Nihilismus nic neopraví – jen pomáhá těm, kdo chtějí, aby už nebylo co opravovat.

ZÁVĚR

Při pohledu z větší vzdálenosti působí sektor SOL-3 jako trapně prostý systém: planeta malá, biosféra křehká a atmosféra tenká. Dominantní druh tento fakt dosud většinově nepochopil, nadějná část, která už zřejmě chápat začíná, dosud neobsadila rozhodující mocenské uzly. Proto se stále řeší původní program: mluvit o řádu, bezpečnosti, tradici, hodnotách a historickém poslání; a pak zapálit další kout, obvinit sousedy, sepsat ideologický manifest a tvářit se překvapeně, proč se zase nedá dýchat.

Máte rádi absurdity?
Pak je tento svět připraven právě pro vás.
Pro pozorovatele ne. Jeho předchozí žádost zůstává v platnosti.

Všechny zprávy