 Zdroj: Fotobanka Pixabay |
Období: 3. 8. – 16. 8. 2026
Stav druhu: Disponuje parlamenty, univerzitami, internetem a umělou inteligencí. V týmové spolupráci prohrává s mravenci.
SVĚT
V minulých dílech jsme viděli:- Několik otřesů planety – geologických, politických i duševních.
- Dohodu o odzbrojení Hamásu a stažení izraelských vojsk z Gazy. Zatím hlavně jako seznam otázek: kdo najde zbraně, uzavře tunely, přiměje ozbrojené frakce poslechnout, ochrání civilisty a zajistí, že Izrael skutečně odejde.
- Odvolání hlavního žalobce Mezinárodního trestního soudu Karima Chána kvůli závažným obviněním ze sexuálního pochybení a zneužití moci.
- Epidemie spalniček v USA a eboly v Kongu a Ugandě – obojí přiživované dezinformacemi s velmi skutečnými následky.
- Jihoindickou Kéralu a brazilskou Amazonii, kde druh Homo sapiens výjimečně použil ztracené střípky svého intelektu.
- Pokračování válek na Ukrajině, Blízkém východě i mezi Spojenými státy a Íránem.
- Zlepšující se vztahy některých světových politiků a zhoršující se vztahy jiných. Pozorovatel upozorňuje, že jde o mimořádně fluidní jev, u něhož neví dne ani hodiny.
- Posun principu America First k verzi „Raději bez Ameriky, Irénko.“
- Jeffa Yasse, který zdokonalil americký sen v koloběhu vydělat peníze – ovlivnit zákony – vydělat ještě víc peněz, Lauru Loomer, která výjimečně přiznala chybu, a Rebeccu Lindsey, která se nevzdala a zachránila veřejnosti důležité informace o klimatu.
- Pokračující zvýšenou úmrtnost spolupracovníků Jeffreyho Epsteina.
- A ženské tělo, které i v 21. století zůstává pro část vědy překvapivě neprobádaným územím.
- Planeta SOL-3 se opět otřásla. V západní Kolumbii nastalo zemětřesení o síle 7,4, v Indonésii o síle 7,7 stupně.
- Svět se otřásá i politicky. Hegemon ztrácí důvěryhodnost, Saúdská Arábie, Turecko a Pákistán proto tvoří vlastní obrannou pojistku. Také v Evropě roste tlak na vlastní obranu a členské státy přehodnocují zpravodajské vazby. Starý bezpečnostní systém se pomalu rozplétá a vznikají nové sítě.
- Donald Trump po summitu NATO v Turecku kvůli věrohodné íránské hrozbě atentátu tajně přesedl z prezidentského Air Force One do menšího vojenského C-32A. Starší Air Force One mezitím odletěl s novináři a částí personálu, kteří podle Washington Post nevěděli, že prezident už na palubě není. Letadlo tak posloužilo jako návnada.
- Bezpečnostní klam je legitimní nástroj ochrany prezidenta. Poněkud méně uklidňující je, že část lidí použitých v této kulise o své roli zjevně nevěděla. Když se člověk dozví, že byl součástí scénáře, až po přistání, buduje se jeho důvěra v instituci poněkud obtížněji.
- Zahraniční politika USA se stále více podobá věrnostnímu programu: správná vláda sbírá body, špatná riskuje ztrátu výhod. Argentinský prezident Javier Milei už významnou pomoc z USA obdržel a Trump se netají tím, že kdyby ho nahradil levicový prezident, americká štědrost výrazně ochladne.
- Teď byl uveden do úřadu nový kolumbijský prezident Abelardo de la Espriella. Spojené státy mu okamžitě nabídly bezpečnostní balík za miliardu dolarů na boj s organizovaným zločinem a nelegální migrací – tedy právě v oblastech, za které Trump dlouhodobě kritizoval předchozí levicovou vládu Gustava Petra.
- De la Espriella patří k Trumpovým obdivovatelům, v kampani sliboval „železnou pěst“ proti kriminalitě a v prvním prezidentském projevu vyhlásil „totální válku“ drogovým kartelům a ozbrojeným skupinám. Kolumbii zároveň připojí k Trumpovu bezpečnostnímu projektu Shield of the Americas a slibuje těsnější vojenskou spolupráci s USA a Izraelem.
- Pozoruhodný detail: nový prezident, který chce zločince „rozdrtit“, si před vstupem do politiky vybudoval docela slušnou kariéru obhájce drogových a paramilitárních aktérů.
- Latinská Amerika se tedy posouvá doprava. Kolumbie se přidala k Peru, Argentině, Salvadoru či Ekvádoru a bezpečnost, kriminalita a ekonomická frustrace vytlačují část levicových vlád. Brazílie zůstává jedním z posledních velkých regionálních pólů opačného směru.
- Pozorovatel konstatuje: mravenci při složitém problému zvyšují počet spolupracujících jedinců. Homo sapiens při složitém problému zvětšuje portrét jednoho vůdce. To už začíná být skoro neslušně konzistentní.
- Todd Blanche se těsným hlasováním stal novým ministrem spravedlnosti USA. Háček je v tom, že jde o bývalého osobního obhájce úřadujícího prezidenta, kterého zastupoval v trestních kauzách. Nyní přebírá instituci, jejímž úkolem je mimo jiné zajistit, aby právo fungovalo nezávisle na prezidentových osobních zájmech. Právě obavy o nezávislost ministerstva byly jádrem sporu při jeho potvrzování.
- Hunter Biden připustil, že milost od vlastního otce znamená privilegium, které není správné. Joe Biden se zkrátka dopustil institucionálně špatného rozhodnutí ve prospěch vlastního syna – a jeho syn to sám pojmenoval. Chápe, proč to otec udělal, a zároveň chápe, proč to bylo špatně.
- Demokracie nepotřebuje, abychom špatná rozhodnutí omlouvali podle toho, kdo je udělal. Chyba je chyba. Biden neměl omilostnit vlastního syna. Trump nemá ze svého osobního obhájce dělat nejvyššího představitele ministerstva spravedlnosti. Obojí je špatně.
- Syrský soud odsoudil bývalého prezidenta Bashara al-Assada, jeho bratra Mahera a bratrance Atefa Najiba k trestu smrti za zločiny proti lidskosti a válečné zločiny během čtrnáctiletého konfliktu, který si vyžádal přibližně půl milionu obětí. Assad s bratrem jsou v Rusku, Najib vyslechl rozsudek přímo u damašského soudu.
- Rozsudek nikoho z mrtvých nevrátí a Assadova přítomnost v Rusku z něj prozatím dělá především symbolický akt. Přesto připomíná něco, co autoritářští vůdci tradičně považují za nepříjemnou administrativní chybu dějin: režim může padnout a účet může zůstat.
- Přibývají svědectví izraelských vojáků, kteří popisují, jak byli během války v Gaze vedeni k přesvědčení, že armáda zabíjí pouze teroristy, zatímco fotografie a zkušenosti z terénu ukazovaly i mrtvé děti a další civilisty. Podobná svědectví dlouhodobě shromažďuje také izraelská organizace Breaking the Silence.
- Nezávislá vyšetřovací komise OSN letos uváděla nejméně 20 tisíc zabitých palestinských dětí od října 2023. Vedle počtu obětí je stále viditelnější také mechanismus dehumanizace: civilista se mění v „potenciálního teroristu“, mrtvé děti ve „vedlejší škody“ a vyhánění obyvatelstva v „dobrovolnou migraci“. Jazyk umožňuje svědomí obejít to, co by se při pojmenování pravými slovy snášelo mnohem hůř.
- Pozorovatel zaznamenal, že k ospravedlnění násilí není vždy nutné změnit člověka. Stačí změnit slovník. Dítě přestane být dítětem, civilista civilistou a zločin zločinem. Druh Homo sapiens je v této jazykové disciplíně velmi zkušený.
- Zatímco pozornost světa zůstává soustředěná na Gazu, mění se realita na okupovaném Západním břehu. Netanyahuova vláda po červencových střetech oznámila urychlení legalizace existujících osadnických záborů a vznik nových. Izraelské osady na okupovaném území jsou podle mezinárodního práva nelegální.
- Současně roste násilí radikálních osadníků. V Qusře u Nábulusu několik dní obléhali palestinské rodiny v jejich domech, blokovali přístup a odřízli vodu a elektřinu. Americký velvyslanec v Izraeli Mike Huckabee označil pachatele za „teroristy“. Ministr obrany Israel Katz mezitím nařídil připravit převod vymáhání práva vůči izraelským osadníkům z armády na policii. Kritici upozorňují, že přesun pravomocí z vojenské okupační správy do izraelských civilních institucí může být dalším krokem k faktické anexi.
- Gaza a Západní břeh proto nejsou dva oddělené příběhy. Zatímco v Gaze pokračují následky války, na Západním břehu se prostřednictvím osad, záborů půdy, násilí a administrativních změn dál zmenšuje prostor, na němž by vůbec mohl vzniknout životaschopný palestinský stát.
- Ani příměří v Libanonu není zrovna synonymem pro mír. Izraelské údery na jihu země zabily 15. srpna nejméně jedenáct lidí včetně dětí. Šlo o nejkrvavější izraelský útok od obnovení příměří v červnu. Izrael tvrdí, že reagoval na útok Hizballáhu a mířil na jeho velitele; libanonská vláda útoky odsoudila jako porušení příměří.
- Pod povrchem pokračuje spor, který příměří nevyřešilo: Libanon má odzbrojit Hizballáh a rozšířit kontrolu své armády na jih země, Izrael se má stáhnout z libanonského území. První nechce odzbrojit, dokud se nestáhne druhý; druhý nechce odejít, dokud se neodzbrojí první. Blízký východ tak opět předvádí konstrukci, v níž má každý důvod čekat, až začne ten druhý.
- Výsledkem je příměří, během něhož se dál bombarduje. Libanon a Izrael pokračují v jednáních a další kolo se očekává v září. Jestli poslední eskalace jednání urychlí, nebo rozbije, není úplně jasné.
- Ne všechny lidské životy mají v globálním informačním systému stejnou cenu. Ne že by někdo rozhodoval, zda má Súdánec menší hodnotu než Evropan. Stačí algoritmus – kolik pozornosti ta která informace přinese?
- Některé války jsou geopoliticky blízko, jiné daleko. Některé mají známé aktéry, jiné komplikovaná jména. Některé se vejdou do našeho politického příběhu, jiné vyžadují, abychom se nejprve něco naučili.
- Na SOL-3 probíhá už čtvrtým rokem válka, o které značná část obyvatel planety téměř nic neví. Není tajná. Má satelitní snímky, svědky, uprchlíky, fotografie, videa, zprávy OSN, humanitární organizace i novináře. Má mrtvé, hladovějící, znásilněné a miliony lidí vyhnaných z domovů. A chybí jí pozornost.
- Súdánská válka začala v dubnu 2023 jako mocenský boj mezi dvěma ozbrojenými strukturami a jejich veliteli. Jako obvykle na něj doplácí lidé, kteří s konfliktem původně neměli nic společného.
- V Dárfúru patří mezi zdokumentované zločiny vraždy, mučení, znásilnění, sexuální otroctví a další formy sexuálního násilí. Následky nesou ženy a dívky, mnohdy samy ještě děti, stejně jako děti narozené do války, které mohou začínat život bez otce, dokladů a jistoty, že stát vůbec dokáže zaznamenat jejich existenci.
- Sedmnáctiletá dívka, které BBC kvůli ochraně identity říká Amira, drží v náručí malé dítě. „Tento můj syn nemá otce, rodný list ani rodné číslo,“ říká. Její rodina žila v el-Fáširu, poslední velké baště súdánské armády v Dárfúru, kterou RSF po dlouhém obléhání dobyly v říjnu 2025. Amira s rodinou se pokusila uprchnout už několik měsíců předtím.
- Máme tedy sedmnáctiletou matku, dítě bez dokladů, zničené město, statisíce vysídlených lidí a rozsáhle zdokumentované zločiny proti civilistům. Máme také satelity, chytré telefony, globální média a umělou inteligenci schopnou během několika sekund shrnout situaci na opačné straně planety.
- Co nemáme, je dostatečný počet kliknutí. Protože algoritmus se neptá „co je důležité?“, ale „co člověk vydrží déle sledovat?“
- Jižní Korea zažívá historickou vlnu veder. Na jihu země vystoupila teplota až na 42,5 °C, nejméně 23 lidí letos zemřelo na nemoci spojené s horkem a téměř 2 500 dalších kvůli nim od poloviny května vyhledalo pohotovost. Prezident Lee Jae Myung označil vedra za „národní katastrofu“ a nařídil mobilizovat všechny dostupné prostředky.
- Homo sapiens jihokorejský se zachoval vcelku rozumně. Města rozdávají chlazenou vodu, postřikovací vozy ochlazují rozpálené silnice, venkovní akce a baseballové zápasy se ruší a nad poli létají drony s termokamerami a reproduktory. Starším farmářům připomínají něco, co lidské tělo při 42 stupních opravdu potřebuje slyšet: „Je horko, musíte dovnitř.“
- Klimatizovaná letiště v Soulu a Incheonu se mezitím proměnila v improvizované úkryty pro bezdomovce a starší lidi. Kdo nemá klimatizovaný byt, může alespoň ležet na lavičce v terminálu. Letiště, která lidský druh vybudoval především proto, aby mohl rychle přepravovat sám sebe a další uhlík přes planetu, tak získala doplňkovou funkci klimatického krytu.
- Třiadvacetiletý student Yoo Min-jun vytvořil aplikaci Geuneulro, která podle polohy Slunce, budov a stromů hledá nejstinnější trasu městem. Při současných teplotách už cesta pěšky není jen otázkou vzdálenosti, ale také geometrie stínu.
- Je pozoruhodné, kolik technologií dokáže Homo sapiens zapojit, když problém přestane být abstraktní. Drony, termokamery, meteorologická data, mobilní aplikace, klimatizace, krizové řízení. Všechno funguje. Jen fyzikální zákony stále odmítají nainstalovat politickou výjimku.
- Klimatická adaptace už tedy není plán na rok 2050. Je to otázka, zda se dnes dá pracovat venku, kde se člověk ochladí a kdo zaplatí provoz společnosti, když horko začne trvat týdny.
- Pozorovatel oceňuje, že Jižní Korea nebojuje proti klimatické změně zákazem používání teploměrů.
- Požáry, stejně jako klima, neprojevují potřebnou úctu ke státním hranicím. V minulých týdnech jsme je sledovali v Evropě a Kanadě. Teď hoří stát Washington, velký požár zasáhl britský Suffolk a Jižní Korea vyhlásila extrémní vedra za národní katastrofu. Klimatická změna postupně přesouvá požáry z rubriky „mimořádné události“ do rubriky „léto“.
- Austrálie má s ohněm poněkud delší zkušenost. Po katastrofálním Black Summer 2019–2020, kdy shořela plocha přibližně odpovídající rozloze Velké Británie, intenzivně hledá způsoby, jak požáry nejen hasit, ale především jim předcházet.
- A kupodivu zjistila, že nejmodernější technologie nemusí soupeřit s nejstaršími lidskými znalostmi. Satelity sledují vlhkost a množství paliva v krajině, drony hledají ohniska a AI zpracovává data. Původní obyvatelé Austrálie k tomu přidávají znalost země předávanou po tisíce generací: barvu a vůni rostlin, stín stromů, vodu pod povrchem nebo okamžik, kdy lze krajinu bezpečně vypálit malým chladným ohněm.
- Satelit a člověk, který umí číst krajinu, nemusí být konkurenti. Jeden vidí shora, druhý zdola. Dohromady vidí víc.
- Austrálie zároveň obnovuje kontrolované vypalování, používá drony, sdílí zkušenosti s Kanadou a Spojenými státy a vysílá hasiče do Francie.
- Homo sapiens tedy přece jen disponuje jistou kolektivní inteligencí. Funguje nejlépe, když vědec poslouchá člověka, který zná krajinu, technologie doplňuje zkušenost, stát se učí od jiného státu a všichni připustí nepříjemnou možnost, že sami nevědí všechno.
- Pozorovatel zaznamenal nápadnou podobnost s mravenci. Bez ironie.
- Jihokorejská kosmická agentura zveřejnila snímky místa, kam ve středu narazil vyřazený horní stupeň rakety Falcon 9 společnosti SpaceX. Trosky dopadly na Měsíc rychlostí přibližně 8 700 km/h. Náraz nebyl úmyslný.
- Prázdný raketový stupeň, velký zhruba jako pětipatrová budova a vážící kolem čtyř tun, zůstal po misi z ledna 2025 na složité dráze mezi Zemí a Měsícem. Během osmnácti měsíců jej gravitace Země, Měsíce a Slunce postupně nasměrovala ke konečnému setkání s lunárním povrchem.
- Samotný náraz Zemi nijak neohrozil. Astronom Matt Bothwell z University of Cambridge však upozornil na širší problém: vesmír se stále více zaplňuje odpadem. Čím více objektů lidstvo vypouští, tím složitější bude bezpečný provoz na oběžné dráze i za ní.
- Homo sapiens tak zaznamenal další civilizační úspěch. Po oceánech, atmosféře, půdě a oběžné dráze rozšířil vlastní odpadové hospodářství až na Měsíc. Expanze druhu pokračuje podle plánu.
EVROPA
V minulých dílech jsme viděli:- Německého kancléře Friedricha Merze, který chce přepracovat evropský rozpočet: méně dotací, více investic a žádné nové společné zadlužování.
- Rozpad polské strany PiS.
- Nenávist přetavenou do smrtelných útoků – v Berlíně proti LGBT+ lidem a v Bruselu proti muslimce a jejímu ochránci.
- Plánovaný přesun velení připravovaných Mnohonárodních sil pro Ukrajinu z Francie do Velké Británie.
- Několik možných scénářů konce války na Ukrajině.
- Europeizaci NATO a náročnost budování společné evropské obrany.
- Testování Evropy z východu i západu – dronovými útoky, špionáží, sabotážemi i snahou měnit její dlouhodobé postoje.
- Ruského člověka vnímaného vlastními představiteli jako spotřební materiál a ruské matky, které přestávají být správným symbolem, protože se chovají jako… matky.
- Migranty zjišťující, že za hranicí pokračuje stejná bezmoc a bída jako před ní – jen pod jinou vlajkou. A papeže, který by to rád změnil.
- Pohádku o tom, že algoritmy řízený proud emocí je čistým projevem svobody.
- Rozsáhlé požáry a nedostatek vody, který začíná omezovat i energetickou infrastrukturu.
- Otázku, do jaké míry má stát zachovávat tradiční veřejné služby.
- Chobotnice, které dokázaly uniknout i z podnikatelských plánů, a ruské tresky, které neunikly a čeká je podobný osud jako jejich lidské kolegy.
- Také v Evropě odmítají přírodní zákony kompromisní řešení. Nad střední Evropou se usadila tepelná kupole a teploty od Paříže po Budapešť vystoupily nad 40 °C. Vídeň při 41 °C překonala svůj historický rekord.
- Tepelné kupole se během léta 2026 stávají jedním z určujících evropských jevů. Horký vzduch zůstává několik dní uvězněný nad regionem, teploty rostou a noci už neposkytují dostatečné ochlazení. Lidské tělo, zemědělství, energetika ani města přitom nejsou projektované na nekonečnou sérii rekordů.
- Klimatická změna rozšířila svůj status z ekologické položky evropského rozpočtu na položkou hospodářskou, zdravotní, pracovně-právní, energetickou a infrastrukturní. Podle Evropské agentury pro životní prostředí způsobila klimatická nebezpečí v Evropě od roku 1980 hospodářské ztráty přes 800 miliard eur, přičemž čtvrtina této částky připadá na posledních pět let.
- Extrémní horko snižuje produktivitu, ničí úrodu, omezuje stavebnictví a zemědělství a zatěžuje zdravotnictví, dopravu, energetiku i zásobování vodou. Tepelnému stresu na pracovišti je každoročně vystaveno přibližně 130 milionů evropských pracovníků.
- Debata o ceně klimatických opatření tak získává poněkud absurdní podobu. Homo sapiens stále pečlivě počítá, kolik stojí prevence, a poněkud méně ochotně, kolik už platí za její nedostatek. Pozorovatel doporučuje používat při účetnictví obě strany tabulky.
- Čtvrtá největší ekonomika eurozóny – Španělsko – letos roste zhruba třikrát rychleji než měnová unie jako celek. Pomáhá jí téměř stovka milionů turistů, ale také domácí spotřeba, investice, příliv pracovníků ze zahraničí a růst zaměstnanosti v IT, financích a dalších oborech s vyšší přidanou hodnotou. Přes polovinu elektřiny přitom vyrábí z obnovitelných zdrojů a poměr veřejného dluhu k HDP klesá.
- Má to háček: bydlení je pod obrovským tlakem, nezaměstnanost kolem deseti procent by v Česku způsobila národní hysterii, produktivita na zaměstnance také není žádná sláva a ekonomika zůstává výrazně závislá na turistice. Jenže právě proto je Španělsko zajímavé. Není to ráj. Je to evropská ekonomika s chronickými problémy, které začala postupně překonávat.
- Evropa zkrátka není jeden hospodářský organismus, ale 27 různě se vyvíjejících ekonomik, které se zároveň navzájem ovlivňují a postupně přestavují. A občas se ukáže, že pacient, kterého jsme dvacet let považovali za problémového, svižně běhá po chodbě, zatímco v čekárně se na židlích hroutí někdejší premianti.
- Německo vyšetřuje dron s výbušninou nalezený poblíž ukrajinského nákladního letadla na letišti Lipsko-Halle a také srážku jiného letadla s neidentifikovaným objektem ve vzduchu. Kancléř Friedrich Merz kvůli incidentům svolal Radu národní bezpečnosti a ministr vnitra Alexander Dobrindt označil lipský případ za hybridní útok představující „novou úroveň nebezpečí“.
- Německé úřady zatím nikoho z odpovědnosti neobvinily a Rusko jakékoli spojování incidentu s Moskvou označuje za provokaci. To je důležité říct. Stejně důležité je dodat, že evropské služby už mají zkušenost se sabotážními operacemi a sítěmi napojenými na Rusko. Vyšetřování proto neprobíhá v geopolitickém vakuu.
- Hybridní válka má tu nepříjemnou vlastnost, že dlouho vypadá jako série nesouvisejících náhod. Pak se začnou shodovat otisky.
- Na dronu byla nalezena DNA, která se podle Bildu shoduje se vzorkem z žhářského útoku na logistické centrum DHL v Lipsku z července 2024. Ten patřil do série zápalných zásilek po Evropě; vyšetřovatelé v souvislosti s ní identifikovali 22 podezřelých s údajnými vazbami na Rusko.
- DNA zatím nebyla přiřazena konkrétní osobě a Německo stále veřejně neurčilo původce srpnového incidentu. Forenzní spojení ale posouvá vyšetřování dál: už nejde jen o podobný způsob útoku, ale možná i o stejný lidský otisk.
- Lipsko-Halle je významným logistickým uzlem pro vojenskou pomoc Ukrajině. Nalezený dron nesl výbušninu, rozbušku a dvě SIM karty a podle vyšetřovatelů jen těsně nedošlo k explozi po nárazu do stojícího letadla.
- Další dron mezitím explodoval v Bulharsku poblíž rumunské hranice a Transbalkánského plynovodu spojujícího Turecko s Ukrajinou. Nikdo nebyl zraněn, původ ani typ zařízení zatím nejsou známy; podle bulharských představitelů však neslo značné množství výbušniny.
- Litva mezitím plánuje vyrábět ukrajinské drony přímo na svém území. Květnová dohoda Zelensky–Nausėda počítá s dálkovými údernými, námořními, bombardovacími i záchytnými drony. První konkrétní spolupráce už vzniká mezi ukrajinskou The Fourth Law a litevskou RSI Europe, která má připravit výrobu tisíců strojů.
- Tok vojenských technologií se tak částečně obrací. Evropa čtyři roky dodávala Ukrajině zbraně a peníze; Ukrajina teď Evropě dodává něco, co se nedá objednat z katalogu: technologie prověřené skutečnou válkou a zkušenost s jejich každodenním používáním.
- Evropa se osmdesát let snaží odstraňovat hranice. Rusku se podařilo vrátit do evropského plánování bunkry, protitankové příkopy a úvahy o několik kilometrů širokém pásu, v němž má přežít jen to, čemu obránce dovolí se pohybovat.
- Velitel ukrajinských dronových sil Robert „Maďar“ Brovdi varoval Estonsko, Lotyšsko a Litvu, že podle něj stále nedostatečně využívají zkušenosti z války na Ukrajině. Podél hranice s Ruskem doporučuje vytvořit několik kilometrů široké přehledné pásmo bez možností úkrytu, protkané optickou sítí pro drony, které by případný ruský průnik nepřetržitě sledovaly a ničily.
- Zní to drasticky, ale Brovdi nevychází z teoretické válečné hry. Na Ukrajině už podobné „kill zones“ existují. Drony proměnily široké pásy kolem fronty v prostor, kde může být jakýkoli pohyb rychle odhalen a napaden a kde je někdy bezpečnější sedět v zákopu než jet autem patnáct kilometrů od nepřítele.
- Pobaltské státy už budují vlastní obrannou linii podél ruských a běloruských hranic. Teď jde o to přizpůsobit ji zkušenostem první velké evropské války dronového věku. Nakolik je několikakilometrová „mrtvá zóna“ prakticky, ekologicky a společensky proveditelná, zůstává otevřené.
- Na severu Evropy se Finsko připravuje po svém. Země s necelými šesti miliony obyvatel sdílí s Ruskem 1 340 kilometrů dlouhou hranici, kterou nelze celou pokrýt vojáky, kamerami ani plotem. Do jejího sledování se proto zapojují také farmáři žijící v pohraničí. Znají krajinu, lidi, cesty a běžný provoz – a všimnou si toho, co do obrazu nezapadá.
- Satelity, radary, armáda, policie – a farmář, který ví, že tenhle vůz nebo pohyb v lese tu včera nebyl. Další podobnost s mraveništěm: čím více očí dokáže systém využít a čím lépe spolu komunikují, tím obtížněji se k němu někdo nepozorovaně prokouše.
- V Bulharsku explodoval muniční areál společnosti EMKO u města Trjavna. Přibližně 300 zaměstnanců bylo evakuováno, nikdo nebyl zraněn. První informace ukazují na technickou nehodu: požár cisterny měl následně zapálit výrobní halu a muniční sklady.
- Případ přesto okamžitě vzbudil pozornost kvůli minulosti společnosti. Areály EMKO se už dříve staly terčem sabotáží a její majitel Emilijan Gebrev přežil v roce 2015 otravu látkou spojovanou s novičokem. Jeho firma měla munici také ve Vrběticích, jejichž výbuch české úřady připisují příslušníkům ruské vojenské rozvědky GRU.
- Současný výbuch tedy zatím není důkazem další sabotážní operace. Je však připomínkou prostředí, v němž evropský zbrojní průmysl funguje: nehoda, sabotáž a hybridní útok mohou zpočátku vypadat prakticky stejně.
- Ve Francii se mezitím bojuje jiným druhem munice. Bývalý premiér a kandidát na prezidenta Gabriel Attal podal trestní oznámení kvůli dezinformační operaci, kterou spojuje s Ruskem. Falešné účty vydávající se za francouzská i zahraniční média šířily podvržené reportáže a články připisující Attalovi výroky, které nikdy nepronesl.
- Francouzská agentura Viginum, která sleduje zahraniční digitální vměšování, operaci odhalila a uvedla, že vykazuje znaky proruských dezinformačních postupů. Attal přitom není jediným kandidátem. Podobné kampaně už zasáhly také Édouarda Philippe a Raphaëla Glucksmanna.
- Francouzské prezidentské volby se konají až v dubnu 2027. Informační bojiště je tedy připravené s osmiměsíčním předstihem. Není nutné přesvědčit Francouze, koho mají volit. Často stačí zhoršit jejich schopnost poznat, co některý kandidát skutečně řekl, co nikdy neřekl a zda lze vůbec něčemu věřit.
- Do debaty o evropské informační bezpečnosti se vložila také bývalá německá kancléřka Angela Merkel. Odmítá americký tlak na představu, že svoboda projevu vyžaduje neregulovaný internet, a požaduje přísnější pravidla také pro umělou inteligenci.
- Důvod je praktický: pokud přestaneme poznávat, co je skutečné a co vytvořila AI, začne mít společnost problém vůbec se shodnout na tom, v jaké realitě žije. Demokracie totiž může docela dobře fungovat s různými názory. Poněkud hůř funguje s různými sadami skutečností.
- Merkel se přitom odmítá podrobně vyjadřovat k současné německé politice. „Už mi přece nikdo nedává podklady,“ vysvětlila. Po šestnácti letech v čele jedné z největších evropských zemí tak připustila u druhu Homo sapiens nepříliš častou myšlenku, že člověk bez dostatečných informací nemusí mít kvalifikovaný názor úplně na všechno. Pozorovatel si tento jev poznamenal k dalšímu studiu.
- Ceuta se stává testem evropského systému. Sedmdesát tisíc lidí vrácených během několika dnů a desítky mrtvých vyžadují hlubší pohled na to, jak byly návraty provedeny, co se dělo na marocké straně a zda správně fungovaly azylové a právní procedury.
- Ve hře je několik faktorů: neobvykle pasivní přístup marockých pohraničníků, dezinformace šířené převaděči a sociálními sítěmi, mylná interpretace španělského soudního rozhodnutí a možná také politický tlak Maroka na Madrid. Experti diskutují i o tom, zda svou roli mohla sehrát španělská legalizace pobytu lidí, kteří už v zemi žili.
- Migranti vypovídali, že na Facebooku, X a WhatsAppu dostávali zprávy, podle nichž na hranici snadno získají doklady a budou moci pokračovat do Evropy. Kolovaly dokonce mapky s přesnou cestou k přechodu Tarajal.
- Maroko samo označilo dezinformace za jednu z příčin. Zůstávají však vážné otázky kolem chování jeho vlastních pohraničníků. Tak masivní přechod přes jinak silně kontrolovanou hranici by bez přinejmenším dočasné nečinnosti marockých orgánů byl velmi obtížně představitelný.
- Pod informační a politickou vrstvou krize leží ještě jedna, méně viditelná. Maroko v posledních letech opakovaně zasáhlo extrémní sucho a následně také ničivé záplavy. Sucho zdecimovalo část pracovních příležitostí na venkově a tlak se přenesl i do měst.
- Klimatická změna sama krizi v Ceutě nezpůsobila. Funguje však jako zesilovač existujících problémů: méně vody, méně práce, větší frustrace a více lidí ochotných uvěřit zprávě, že za hranicí čeká lepší život. Pak stačí sociální síť, převaděč, politická nečinnost a dostatečně zoufalé publikum.
- Pravicoví a krajně pravicoví evropští politici následně využili obrazy z Ceuty k mobilizaci strachu z migrace.
- Je na tom cosi mrazivého. Nemusíte postavit armádu. Nemusíte ani vydat rozkaz. Stačí dostat mezi dostatečné množství zoufalých lidí informaci: Hranice je otevřená. Teď máte šanci.
- Lidé se dají do pohybu. Převaděči vydělají. Stát může přivřít oči. Desítky lidí zemřou. A na druhém konci informačního řetězce evropský politik ukáže fotografie davu a oznámí svým voličům: Vidíte? Přicházejí.
- Tohle je téměř modelová ukázka informačního ekosystému jako politické zbraně.
- Rusko dál útočí na východě Ukrajiny a snaží se dostat k poslednímu pásu velkých ukrajinských měst v Doněcké oblasti. Postup je však pomalý, mimořádně nákladný a zatím nepřinesl strategický průlom. V některých obdobích Ukrajina dokonce získává zpět více území, než ztrácí.
- Skutečný posun války se mezitím odehrává stovky až tisíce kilometrů za frontou. Ukrajinské drony a rakety stále častěji zasahují ruské rafinerie, sklady, přístavy, železniční uzly, vojenské provozy a logistická centra.
- Výsledkem nejsou jen působivé záběry hořících nádrží. Rusko čelí nedostatku paliv, v některých regionech omezuje jejich prodej a musí přesouvat zásoby na úkor jiných částí země. Ukrajina tak postupně převádí ruskou válku z televizních obrazovek do každodenního života ruského obyvatelstva.
- Obrovská rozloha Ruska přestává být strategickou výhodou. V době levných dálkových dronů poskytuje šťavnaté cíle – tisíce kilometrů ropovodů, železnic, rafinerií, skladů a základen, které nelze všechny současně chránit.
- Na okupovaném Krymu Ukrajina systematicky útočí na palivo, dopravu, protivzdušnou obranu a spojení s ruskou pevninou a snaží se z poloostrova udělat logisticky stále obtížněji použitelnou základnu.
- Turecko Ukrajině prodá 70 amerických střel ATACMS verze M39 s doletem až 165 kilometrů a dvanáct odpalovacích systémů M270 MLRS. Součástí balíku mají být také více než dva a půl tisíce raket M26 a 47 tisíc dělostřeleckých granátů. Převod předběžně schválil americký Kongres.
- Není to zbraň, která sama změní válku. Zapadá však do širší strategie: čím obtížnější je pro Rusko bezpečně zásobovat frontu, tím dražší je každý kilometr postupu.
- Rusko naopak využívá jednu z největších slabin Ukrajiny – nedostatek protivzdušné munice. Při masivním útoku na Kyjev začátkem srpna Ukrajina sestřelila většinu ruských dronů, ale nedokázala zachytit ani jednu z desítek vypálených raket.
- Vzniká tak zvláštní nerovnováha: Rusko má stále větší problém válku vyhrát. Ukrajina má stále větší problém chránit vlastní města před tím, jak ji Rusko vede.
- Současně se však ukrajinská obranná síť stává méně závislou na přímých amerických dodávkách. Turecko prodává americké systémy, Litva připravuje výrobu ukrajinských dronů a evropský průmysl vstřebává zkušenosti ukrajinské války. Zbraně, technologie a výrobní kapacity se začínají skládat do distribuovanější sítě. Frontová čára už není jediným místem, kde se rozhoduje válka. Ve 21. století může být frontou rafinerie dva tisíce kilometrů od zákopu, železniční uzel, muniční sklad nebo cisterna s benzínem.
- Ruský Nejvyšší soud projednává návrh na vyloučení opoziční strany Jabloko ze zářijových parlamentních voleb. Návrh podala ultrapravicová a populistická Rodina, která zpochybňuje financování její kampaně.
- Předseda Jabloka Nikolaj Rybakov tvrdí, že kampaň stojí výhradně na darech ruských občanů a všechny transakce procházejí kontrolou. Za podezřelý byl označen dokonce QR kód na volebních materiálech, který podle strany odkazuje pouze na oficiální stránku pro přijímání domácích darů.
- Napadán je i slogan „Za mír a změny“, který má podle žalobce ponižovat důstojnost voličů jiných stran.
- Jabloko otevřeně vystupuje proti válce na Ukrajině a své příznivce vyzývá, aby zářijové volby chápali jako referendum o tom, kolik Rusů válku odmítá. Před budovou soudu se na podporu strany shromáždily stovky lidí.
- Autoritářský systém totiž nepotřebuje volby úplně zrušit. Stačí postupně zužovat okruh názorů, které smějí být na volebním lístku, až si občan může svobodně vybrat mezi několika variantami téhož.
- Pozorovatel zaznamenal nový stupeň politické citlivosti: v Rusku může být za urážku voliče považován už samotný požadavek na mír a změnu.
- Vládnoucí Tisza Pétera Magyara nominovala na prezidenta Andráse Baku, bývalého předsedu Nejvyššího soudu a někdejšího soudce Evropského soudu pro lidská práva. Parlament má o jeho kandidatuře hlasovat příští úterý a vzhledem k dvoutřetinové většině Tiszy je jeho zvolení prakticky jisté.
- Baka není náhodné jméno. V roce 2011 ho vláda Fideszu předčasně odstranila z čela Nejvyššího soudu poté, co kritizoval změny v justici. Evropský soud pro lidská práva později rozhodl, že jeho předčasné odvolání porušilo jeho práva.
- Tisza svou nominaci vysvětluje jednoduše: Baka má být zárukou právního státu a nezávislosti soudů a prezidentem, který nebude jen ozdobou vládní většiny, ale také její protiváhou.
- To je po šestnácti letech Orbánovy vlády docela významná změna směru. Autoritářský systém totiž nevzniká jen tím, že někdo získá moc. Vzniká tím, že postupně odstraní lidi a instituce, které mu mohou říct ne.
- A demokracie se nevrací tím, že autoritář prohraje volby. Vrací se tehdy, když se obnoví schopnost systému odporovat i nové vládě.
- Vítězná strana si tak dobrovolně instaluje člověka, jehož úkolem bude také říkat jí ne.
ČESKÁ REPUBLIKA
V minulých dílech jsme viděli:- Krizové rozpočty České televize a Českého rozhlasu.
- Další ústup poctivé lokální žurnalistiky.
- Odložení případu nenávistných příspěvků Filipa Turka kvůli promlčení.
- Podhoubí pro populisty, které vzniká tam, kde mizí služby, spoje nenavazují a lékař, škola i úřady se vzdalují.
- Bizarní návrh na zrušení devátých tříd a rychlý zásah ministra školství, který musel vysvětlovat, že něco takového skutečně není na pořadu dne.
- Finančníka Jiřího Lobkowicze budujícího nové hnutí Renesance 21.
- Nový český teplotní rekord 41,9 °C jako další připomínku, že klimatická změna si navzdory všem popíračům zařizuje trvalý pobyt.
- Nástroj pro rychlejší povolování větrných elektráren, který je může paradoxně zpomalit.
- Další příběhy střetů zájmů Andreje Babiše a Alexandry Semancové.
- Pitomé a pitomější výroky premiéra a přidruženého vládního komparzu .
- Prezidenta Petra Pavla, který vykonává svou funkci v souladu se zákonem, a je proto některými označován za „aktivistického“.
- Algoritmus, kterému překáží rozum, protože měřit, testovat a monetizovat umí především emoce.
- Pomalý digitální stát a rychlé peníze, které ze státní správy unikají rychleji, než odpovědná osoba stihne zadat heslo do datové schránky.
- Ambici zapojit se do evropské soutěže, z níž má vzejít až sedm AI gigafactories.
- Ministerstvo zahraničí podruhé nepustilo novinářku Deníku N Zdislavu Pokornou na tiskovou konferenci. Následovaly posměšky ministra a jeho okolí, falešný AI obrázek, útok poslance vládního ANO a záplava dehonestujících komentářů.
- Podle Syndikátu novinářů je postup ministerstva diskriminační. Klást otázky – včetně těch nepohodlných – je základní náplní práce novináře, který se ptá za veřejnost. Pokud státní úřad nechá za dveřmi novináře a navíc ho zesměšňuje, dává tím najevo svůj vztah k veřejnosti, včetně vlastních voličů, kteří si to zatím možná neuvědomují.
- Anonymní profil Thomas Paukner zveřejnil tvrzení, že vrtulník „Čestmír“, zakoupený z veřejné sbírky iniciativy Dárek pro Putina, na Ukrajinu nikdy neodletěl a ve skutečnosti se pronajímá českému státu.
- Iniciativa to odmítla s tím, že vrtulník předváděný na Letné byl pouze demonstrační stroj a pro Ukrajinu byl později zakoupen jiný Black Hawk v USA, levnější a modernější. Podle organizátorů existují kupní smlouvy i dokumentace, která ale kvůli vojenskému utajení nemůže být veřejná.
- Autor původní text následně stáhl s tím, že nechce riskovat chybu a čeká na další ověření. Mezitím však jeho tvrzení převzali a šířili poslanci ANO Denis Doksanský a Berenika Peštová.
- Iniciativa oznámila trestní oznámení pro pomluvu a nevyloučila ani civilní žalobu.
- Informační prostředí odměňuje rychlost a emoci, pečlivost už bohužel ne. Kolektivní inteligence ale potřebuje kromě informací také filtry, které odliší domněnku od ověřeného faktu. Bez nich je síť sice rychlá, ale snadno vyrobí z člověka terč a z neověřené hypotézy „kauzu“.
- Mravenci si při předávání informace alespoň průběžně opravují směr. Homo sapiens vynalezl tlačítko Sdílet.
- Homo sapiens, a ten český zvlášť, dokáže postavit složitý systém kontrol, auditů, dozorů, inspekcí, ministerstev, státních podniků, policií i soudů. Když se však zeptá, kdo vlastně nese odpovědnost za výsledek, systém se začne chovat jako hejno ryb. Všichni změní směr současně a po viníkovi nezůstane ani bublinka.
- Heřmanická halda u Ostravy hoří uvnitř desítky let. Oddělovací stěna má zabránit dalšímu šíření požáru, Česká inspekce životního prostředí ale zkoumala, zda do ní soukromá Ridera nenavezla hořlavý materiál. Firmě hrozila pokuta až 25 milionů korun a případné odstranění nevhodného materiálu mohlo stát až miliardu.
- Ministerstvo životního prostředí případ na žádost firmy inspekci odebralo, důkazy zpochybnilo a řízení zastavilo. Nový ředitel inspekce Pavel Straka pak vypověděl smlouvy na odborné posudky tří institucí, které už odebrané vzorky analyzovaly.
- Teď se ale do věci vložil vicepremiér a ministr průmyslu Karel Havlíček, pod jehož resort spadá státní podnik Diamo odpovědný za provoz haldy. Požaduje dokončení posudků a podle něj s tím nakonec souhlasí i ministr životního prostředí Igor Červený.
- Dvě výzkumné organizace podle Deníku N analýzy dokončují. Pro konečný závěr, zda je materiál ve stěně skutečně hořlavý, je potřeba společné stanovisko všech tří institucí.
- Systém, který už začal případ administrativně pohřbívat, dostal pokyn znovu otevřít víko.
- Jedna věc je odpovědnost institucí, druhá odpovědnost jednotlivce. Nad Prahou se minulý čtvrtek při přiblížení letu SAS objevil dron ve výšce přibližně 1,3 kilometru, tedy výrazně nad povoleným limitem. Let nebyl nahlášen v systému DroneMap a pilot porušil pravidla provozu. Ke kolizi s dopravním letadlem naštěstí nedošlo.
- Drony se tak stávají zvláštní civilizační pomůckou: mohou chránit farmáře před vedrem, hledat požáry, ničit rafinerie nebo sledovat hranice – a pak ho někdo pošle do prostoru, kde letí devadesát lidí rychlostí 450 kilometrů za hodinu.
- Pozorovatel konstatuje, že pokud se výsledky technologického pokroku dostanou do rukou jedinců z levé části Gaussovy křivky, zvýší to adrenalin v celé společnosti.
- V roce 2024 s tímto heslem ANO kritizovalo tehdejší vládu. O dva roky později vláda Andreje Babiše bere i to, co Fialova vláda dávala – ruší pravidelnou podporu krajům na opravy silnic II. a III. třídy.
- Současně škrtá i relativně malé položky, například dvacet milionů korun na Olympiádu dětí a mládeže. Pro státní rozpočet drobné, pro samotnou akci jedna z klíčových částek. Ale koho zajímají děcka, když ještě nemají volební právo.
- Ve stejný den vláda schválila čtyři miliardy korun na zemědělské dotace, z nichž mohou čerpat také firmy Agrofertu.
- Ujasněme si vládní priority. Agrofert jako P.0, ANO při troše optimismu P.1, efektní výdaje pro voliče někde kolem P.3–4 a údržba na chvostu jako P.XYZ.
- U opravené silnice nikdo nepozná, že se právě nestala katastrofa, páska se u ní stříhá blbě a instagramový reel z preventivně opraveného propustku zatím žádné volby nevyhrál. Člověk totiž málokdy svolá tiskovou konferenci s oznámením: „Dámy a pánové, dnes se nic nepodělalo, protože jsme se o to posledních deset let starali.“ A právě to je podstata údržby.
- Dosavadní financování dětských sportovních akcí nebylo podle ministra školství Roberta Plagy systémově správné, protože ministerstvo nemá financovat krajské reprezentace sportovních klubů. Ministr sportu Boris Šťastný zase upozorňuje, že současný zákon neumožňuje Národní sportovní agentuře financovat přímo kraje a města, a slibuje legislativní změnu.
- Legitimní argument. Připomíná ovšem situaci, kdy správce domu zjistí, že podle interní směrnice nesmí opravit děravou střechu, a tak do ní nechá zatékat, dokud se nezmění formulář.
- Kraje čelí dalším nákladům: 21% DPH na kompenzace veřejné dopravy a zvýšeným nákladům na platy ve zdravotnictví, sociálních službách, kultuře či státní správě, na které stát neposlal odpovídající peníze.
- Zatímco Evropa překonává teplotní rekordy, Česká republika zjišťuje, že klimatická změna nemusí přijít jako dramatický požár. Někdy prostě přestane téct potok.
- Na přibližně třetině území panuje podle projektu Intersucho extrémní sucho. Průtoky řek jsou velmi nízké prakticky po celé republice a pod normálem jsou i hladiny podzemních vod. Vysychají potoky, prameny, vrty a studny. Nejvíce postižené jsou jižní a západní Čechy a jižní Morava.
- V Miletíně dobrovolníci každé ráno procházejí vyschlým korytem Bystřice, vybírají zpod kamenů raky, malé ryby a vzácné mihule a přenášejí je do míst, kde ještě zůstala voda. V Třeboni začali rybáři předčasně lovit některé rybníky, protože jim chybí více než třetina vody a ryby by nemusely přežít.
- V Železné Rudě vyschl pramen Řezná, podle místních pravděpodobně poprvé v živé paměti. Sušice začala čerpat pitnou vodu přímo z Otavy. Na Břeclavsku se odběr vody omezoval a v několika obcích na Brněnsku voda dočasně přestala téct úplně.
- Příčin je několik: málo srážek, slabá zimní sněhová pokrývka a vysoké teploty, které zvyšují výpar. Klimatická změna sucho nevynalezla. Dělá ho však častějším, intenzivnějším a obtížněji obnovitelným.
- A voda má jednu nepříjemnou vlastnost. Když zmizí z řeky, může se po vydatných deštích vrátit poměrně rychle. Když výrazně ubude podzemní voda, její doplnění může trvat měsíce i déle. Jeden deštivý víkend účet nesrovná.
- Ještě zajímavější je případ Domašova na Brněnsku. Obec vyzvala obyvatele, aby kvůli klesajícím zásobám šetřili vodou. Část lidí reagovala tak, že si začala vytvářet vlastní zásoby, plnit bazény a více zalévat – a nedostatek tím pomohla urychlit.
- Pozorovatel zaznamenal experiment, při němž varování před nedostatkem zdroje zvýšilo jeho spotřebu. Mravenci začali protestovat proti dalšímu srovnávání.
- Česká republika nemá moře ani významné množství vody přitékající ze zahraničí. Prakticky všechna voda, kterou má k dispozici, spadne z nebe. Bylo by tedy logické chovat se k české krajině jako k obrovské nádrži a snažit se v ní každou kapku co nejdéle udržet. Homo sapiens český zvolil historicky poněkud jiný postup.
- Po desetiletí rovnal řeky, hloubil koryta, odvodňoval mokřady, melioroval pole, sceloval pozemky do velkých širých lánů, odstraňoval meze, remízky a další překážky, které vodě komplikovaly její spořádaný útěk z republiky. Zemědělská půda se přizpůsobovala požadavkům efektivní velkovýroby. Velký stroj potřebuje velké pole. Voda, půdní život a eroze na výrobní poradě hlas nedostaly.
- Část tohoto dědictví pochází z komunistického zemědělství. Jenže uplynulo dalších 37 let a stav dnešní půdy už nelze přičítat jen minulému režimu. Současné zemědělské podniky hospodařily na české půdě za významné podpory státu i evropských zemědělských dotací.
- Bohužel se v systému veřejné podpory nepodařilo dostatečně prosadit jeden základní požadavek: aby nám zemědělské podniky kromě produkce potravin zachovaly půdu schopnou vsakovat vodu, odolávat erozi a přežít další generace svých momentálních uživatelů.
- Vláda ČR oznamuje, že chce přidat čtyři miliardy korun na boj se suchem, obnovit Národní koalici proti suchu a připravit speciální zákon pro dvě desítky plánovaných vodních nádrží. Peníze mají jít na propojování vodárenských soustav, malé nádrže, rybníky, závlahy a zadržování vody v krajině. To všechno může být užitečné. Jen by byla škoda při stavbě nových přehrad přehlédnout tu největší, kterou už máme.
- Farmář Karel Kalný ji nedávno připomněl: „Největší přehradu máme všichni k dispozici na dosah: zemědělskou půdu a venkovskou krajinu.“
- A tahle přehrada má jednu úžasnou vlastnost. Pro její obnovu není potřeba zatopit údolí ani nalít další tuny betonu. Potřebuje organickou hmotu v půdě, menší půdní bloky, meze, remízky, mokřady, zdravé lesy, přirozenější vodní toky a způsob hospodaření, při kterém déšť neznamená pro vodu pokyn k co nejrychlejšímu opuštění republiky směrem k moři.
- Tady se kruh poněkud nepříjemně uzavírá. Andrej Babiš z pozice premiéra oznamuje miliardy veřejných korun na zadržování vody v krajině, přičemž jeho Agrofert patří mezi největší české zemědělské skupiny, po desetiletí hospodaří na rozsáhlých plochách půdy a stejně jako další velké zemědělské podniky čerpal značné zemědělské dotace.
- Agrofert nezpůsobil české sucho. Ale platí jednoduchá věc: kdo desítky let hospodaří na půdě, čerpá na toto hospodaření veřejné peníze a patří mezi největší hráče v oboru, není při debatě o výsledném stavu krajiny pouhým kolemjdoucím.
- Odpovědnost nesou zemědělské podniky, stát, který nastavoval pravidla a dotace, politici napříč několika vládami – a nakonec i my jako společnost, protože jsme příliš dlouho měřili úspěch zemědělství hlavně tím, kolik dokáže vyprodukovat a za jakou cenu, nikoli v jakém stavu po sobě zanechá výrobní prostředek, který nelze vyrobit: půdu.
- Teď budeme zjišťovat, kolik stojí voda.
- Homo sapiens vybudoval parlamenty, soudy, média a opozici právě proto, že žádný jedinec neví všechno. Potom si čas od času vybere jedince, jehož největší politickou výhodou je přesvědčit své následovníky, že všechny tyto korekční mechanismy jsou jen překážky na cestě k jeho genialitě.
- Klasická politická strana nabízí program, hodnoty, lidi a mechanismus, jak je mezi sebou korigovat. Strana postavená na kultu osobnosti nabízí především jednoho člověka a příslib: on ví, co dělá, on vás ochrání a on to zařídí.
- Vůdce pravidelně potvrzuje několik základních jistot: svět je nebezpečný, venku jsou nepřátelé, já vám rozumím, já vás ochráním, ostatní vám lžou. Přímý kanál na sociálních sítích pak funguje lépe než tisková konference nebo rozhovor s novinářem. Není tam nikdo, kdo přeruší proud slov, položí nepříjemnou otázku nebo řekne: Počkejte, minulý týden jste tvrdil opak.
- V takovém systému nevadí, že se postoje mění. Včerejší výrok nemusí být v rozporu s dnešním, protože pravdivost už neurčuje konzistence výroku, ale jeho autor. V kultu osobnosti nemusí mít vůdce stále stejný názor. Bohatě stačí stále stejný vůdce. Ostatně – co říká vůdce dnes, je správné právě dnes.
- Kritika programu je v běžné straně politický spor. Kritika vůdce se v osobnostním hnutí snadno mění v útok na celou skupinu. Už nebráníte návrh důchodové reformy, daň nebo rozpočet, ale jen svého člověka.
- Publikum se potom nemusí ptát, zda konkrétní rozhodnutí skutečně zlepšilo jeho situaci. Důležitější může být pocit, že vůdce bojuje za nás proti těm druhým. Pak lze přijmout i krok, který vlastní skupině materiálně škodí, protože je chápán jako součást většího zápasu.
- Mravenci mají štěstí. Feromony ještě nevynalezly kult osobnosti. Když se ukáže lepší směr, kolonie ho použije. Sleduje stopu, která funguje. Nikoho nenapadne prohlásit nový feromon za útok na předsedu.
- Schopnost zastat se člověka, jehož názory nesdílíme, je docela dobrým testem, zda lidská práva myslíme vážně, nebo jen tehdy, když se týkají našeho týmu. Lidská práva totiž nejsou věrnostní program s klubovými výhodami. Jsou univerzální právě proto, že platí i pro lidi, které bychom si do vlastního klubu nikdy nepozvali.
- Jako každý srpen i letos proběhl Prague Pride – týden debat, filmů, výstav, divadla, workshopů, sportu, duchovních setkání a dalších akcí. Stejně tradiční jsou protesty a pohoršení části konzervativních a křesťanských kruhů včetně Aliance pro rodinu, která proti rozšiřování práv LGBT+ lidí vystupuje dlouhodobě.
- Letos kulturní válka objevila nový problém: v průvodu byly vidět palestinské vlajky. Část veřejnosti začala řešit, proč LGBT+ lidé „podporují Palestinu“, když jsou postoje ke queer lidem v palestinské společnosti a konzervativním islámu často velmi nepřátelské.
- V debatě se přitom slily čtyři různé věci: palestinští civilisté, palestinské právo na sebeurčení, Hamás a konzervativní islám. To skutečně nejsou synonyma, proto je čas opět připomenout, že izraelsko-palestinský konflikt není utkání třetí ligy v Kotěhůlkách, v němž si člověk vybere dres a následně omlouvá všechno, co jeho mužstvo provede.
- Člověk může současně považovat Hamás za brutální autoritářské islamistické hnutí, odmítat jeho zacházení s odpůrci i jeho postoje k LGBT+ lidem – a zároveň hájit právo palestinských civilistů nebýt zabíjeni, vyháněni nebo kolektivně trestáni.
- Palestinská vlajka na Pride zkrátka neznamená podporu Hamásu ani přesvědčení, že Gaza je rájem homosexuálů. Vyjadřuje něco podstatně jednoduššího: člověk, který ví, jaké je to patřit k menšině, o jejíchž základních právech ráda rozhoduje většina, odmítá stejný princip použít vůči jiné skupině lidí. Solidarita prostě není odměna za správné názory.
- A než začneme muslimům vyčítat jejich vztah k homosexuálům, hodí se omrknout vlastní práh. V Česku katolické arcibiskupství zrušilo plánovanou pouť pro LGBT+ věřící poté, co nenávistné reakce dosáhly úrovně, při níž podle něj nebylo možné zaručit účastníkům bezpečnost. Nenávist k menšinám totiž nemá náboženský monopol. Homo sapiens ji zvládá provozovat v mešitě, kostele, v parlamentu, na Facebooku i v údajně tolerantním Česku.
- Pointou celé několikadenní kulturní války je nakonec šokující zjištění, že solidarita znamená solidaritu.
ZÁVĚR
Homo sapiens vybudoval globální digitální síť schopnou během milisekund přenést prakticky jakoukoli informaci kamkoli na planetě. Bylo by to úžasné, kdyby si ohlídal kvalitu toho, co přenáší. Protože propojit miliardy jedinců nestačí. Je třeba předávat dostatečně kvalitní informace, rozpoznávat chyby a společně opravovat směr. Tak, jak to můžeme pozorovat u mravenců.V případě druhu Homo sapiens to zatím vypadá na velmi rychlé globální drby:
- Súdán: informace existuje, ale algoritmus ji příliš nerozšíří.
- Ceuta: nepravdivá informace se rozšíří a rozhýbe desetitisíce lidí.
- Francie: falešná informace má ovlivnit volby dřív, než voliči vůbec dojdou k urnám.
- Zdislava Pokorná: nositelka nepohodlných informací je veřejně diskreditována.
- Angela Merkel: varuje, že pokud lidstvo nedokáže rozlišit skutečnost od AI podvrhu, přestane chápat realitu.
Mraveniště reaguje na změnu prostředí jako celek. Člověk si koupí klimatizaci, postaví přehradu, zvýší plot na hranici, pošle policii, založí komisi a každé opatření uklidí do jiného šanonu.
Mravenci nemají prezidenty, ministry, tiskové konference, parlamenty ani sociální sítě. Nemají ani svobodu jednotlivce v lidském smyslu, takže z nich rozhodně není třeba dělat politický vzor. Přesto zvládli jednu věc, se kterou Homo sapiens stále zápasí: pochopili, že čím složitější je problém, tím důležitější je kvalita spolupráce.
Člověk vytvořil instituce právě proto, aby nemusel spoléhat na moudrost jednoho jedince. Soudy mají korigovat moc. Média ji mají kontrolovat. Věda má opravovat omyly. Spojenci mají doplňovat schopnosti, které ostatním chybí. Opozice má upozorňovat vládu, že možná táhne náklad do slepé uličky.
Demokracie je v podstatě lidský pokus o kolektivní inteligenci.
Jenže Homo sapiens se pokaždé znovu nadchne pro někoho, kdo oznámí, že nikoho dalšího nepotřebuje.
Pozorovatel zatím ponechává pořadí inteligentních druhů na SOL-3 otevřené.
Pozorovatel zatím ponechává pořadí inteligentních druhů na SOL-3 otevřené.
Mravenci však vedou na body.