Zpráva o sektoru SOL-3 / 021

dne

Rok 2026: Homo sapiens má úžasnou schopnost rozpoznávat omyly. Ty cizí. U vlastního politického favorita bývá trpělivější: nesplněný slib může být součástí strategie a zjevný neúspěch důkazem, že běžný občan zatím nezná všechny souvislosti. Pozorovatel připouští, že některé souvislosti skutečně neznáme. Zajímá ho ovšem, kolik vysvětlení ještě potřebujeme, než připustíme i obyčejnou chybu.
V minulém hlášení jsme se vraceli k Havlovu zelináři a k možnosti odmítnout předepsanou roli. Tentokrát se podíváme také na to, jak člověk postupně odevzdává vlastní úsudek. A jak si společnost může uchovat možnost změnit směr.
Historik Yuval Noah Harari v rozhovoru s Danielem Stachem připomíná, že demokracie umožňuje rozpoznávat a opravovat vlastní chyby. Volby dávají občanům příležitost vyměnit vedení, jehož politika nefunguje. Aby však mohli posoudit, co funguje, potřebují přístup k nezávislým informacím. A aby mohli vedení skutečně vyměnit, potřebují pravidla, která si vítěz nemůže libovolně přepsat. Soudy, svobodná média a další pojistky proto mají svou práci i mezi volbami.
Americký psychoterapeut Steven Hassan zná ztrátu vlastního rozhodování zevnitř. V mládí se stal členem Moonova hnutí a přijal i představy, které by dříve odmítal. Dnes pomáhá lidem z destruktivních skupin odcházet. Jeho zkušenost připomíná, že inteligence neposkytuje automatickou ochranu před manipulací. Ztráta vztahu, osamělost nebo rozpad dosavadních jistot mohou člověka učinit vnímavějším k někomu, kdo nabídne pozornost, sounáležitost a hotové odpovědi.
Pozorovatel proto tentokrát zahrnuje do zkoumání i sebe a své publikum. Také nám se líbí zprávy, které potvrzují, co jsme si už mysleli. Také my dokážeme z jediné fotografie vyčíst víc, než se na ní odehrálo. Kognitivní hygiena má tu nepříjemnou vlastnost, že vyžaduje kontrolu i u příjemných zpráv.
V následujícím hlášení tedy budeme sledovat, kdo může chybu pojmenovat a kdo má možnost prosadit nápravu. Protože když moc začne odstraňovat ty, kteří ji kontrolují, následky jejích omylů obvykle zaplatí někdo jiný.

Období: 12. 10. – 25. 10. 2026

Stav druhu: Homo sapiens vyvinul zařízení, která slyší přes půl planety. Některé jeho vlády mají potíž slyšet přes náměstí.

SVĚT

Zvoní, zvoní zrady zvon...
  • Zatímco Rusko zesiluje útoky na ukrajinskou energetiku, Donald Trump odkládá další ekonomický tlak na Moskvu. V pátek 16. října pozastavil uplatňování nového sankčního balíku, který sám v září podepsal. Zahrnoval postihy ruských představitelů, finančních institucí a stínové flotily i dodatečná stoprocentní cla na zboží ze zemí patřících k největším odběratelům ruské ropy a plynu. Nové zpřísnění tak zastavil ještě před jeho účinností; starší sankce zůstávají v platnosti. Prezidentský podpis tentokrát vydržel být přísný necelý měsíc.
  • Oficiálním důvodem je „národní zájem USA“. V dokumentu zaslaném Kongresu Trump tvrdí, že by nové sankce nyní překážely americkému úsilí vyjednat trvalý a komplexní mír mezi Ukrajinou a Ruskem. Obchodní část sbližování s Moskvou mezitím získává podstatně konkrétnější obrysy. Tanker s přibližně čtyřiceti tisíci tunami ruské nafty míří do New Yorku. Očekávaný příjezd: 7. listopadu, po amerických volbách. Jde o první dodávku vyplývající z Trumpovy dohody s Putinem. Americký národní zájem tak dostává i údaj o tonáži a předpokládaný termín vykládky.
  • Ani v USA ovšem nepanuje jednomyslné nadšení. Zákon schválil Kongres a pozastavení jeho uplatňování kritizují také někteří republikáni. Ztotožňovat Trumpův postup s jednotným postojem celé Ameriky by proto byla chyba. Případná porážka Ukrajiny by posílila Rusko a poškodila důvěryhodnost Spojených států. Pozorovatel v tom strategický úspěch pro USA hledá zatím marně.
  • Ve stejné době dostala ukrajinská obrana další zásah: omezení satelitního spojení. V polovině října začaly terminály na rychle letících dronech ztrácet spojení; následně podle ukrajinských zdrojů fungovaly jen při rychlostech přibližně do 160 kilometrů za hodinu. Omezení komplikovalo útoky na ruské jednotky a zásobování na okupovaném ukrajinském území i nasazení rychlých dronů zachycujících ruské útočné bezpilotní prostředky.
  • Kdo omezení nařídil, se stalo předmětem veřejného přehazování odpovědnosti. Musk tvrdil, že vojenský Starshield ovládá americká vláda a o omezeních rozhoduje armáda, v konečném důsledku prezident. Ministr zahraničí Marco Rubio naopak odkazoval na soukromou společnost SpaceX, Muska a smluvní podmínky služby. Trump svou účast na rozhodnutí odmítal. Vypínač tedy zjevně existuje, jen se k němu nikdo nechce hlásit.
  • Rozcházela se také novinářská zjištění. Reuters s odvoláním na dva americké a jednoho západního úředníka uvedl, že příkaz přišel z Bílého domu. Jeho zdroje však neurčily konkrétního člověka, který rozhodl, ani vykonavatele. Wall Street Journal podle svých zdrojů připsal rozhodnutí přímo Muskovi. Ukrajinská armáda tak řešila následky, zatímco veřejnost dostávala několik vzájemně rozporných vysvětlení. Pozorovatel zaznamenává, že přehazování odpovědnosti žádný rychlostní limit nepostihl.
  • Pozdější zjištění Reuters přitom ukázala, že americké žádosti o zapínání a vypínání Starlinku mají delší historii. Šest bývalých úředníků popsalo zásahy za Bidenovy i Trumpovy administrativy. Bidenovi lidé žádali deaktivaci konkrétních terminálů, které se přes prostředníky dostaly k Hizballáhu a Hútíům; část byla podle zdrojů skutečně vypnuta. Současně podporovali rozšiřování spojení pro Ukrajinu a íránské demonstranty. Trumpova administrativa zase jednala o aktivaci terminálů v Íránu po americko-izraelských úderech v letech 2025 a 2026. Jejich skutečné zapnutí však vláda ani SpaceX veřejně nepotvrdily. Tato svědectví dokládají předchozí spolupráci vlády se SpaceX; otázku odpovědnosti za říjnové omezení na Ukrajině sama neřeší.
  • Ukrajinské ministerstvo obrany nakonec 24. října oznámilo obnovení stabilního spojení Starlink a Starshield i při pohybu zařízení rychlostí přes 400 kilometrů za hodinu. Jde o rychlost pohybu, nikoli přenosu dat. Monitorování pokračuje. Spojení se tedy podařilo obnovit. Veřejné vysvětlení, kdo a proč je omezil, zůstává podstatně méně stabilní.
Stav před midterms
  • Pozorovatel zaznamenává jistou nevýhodu pokladních účtenek. Na tiskové konference nekoukají a pokyny k optimismu přijímají velmi neochotně. Průměrný reálný hodinový výdělek byl v září meziročně o 0,7 % nižší. Růst mezd tedy v průměru nestačil na zdražování.
  • Válka s Íránem a cla tak před americkými volbami překládají zahraniční politiku do jazyka rodinných rozpočtů. Reuters upozorňuje, že právě rostoucí životní náklady ohrožují republikánskou kontrolu nad Kongresem. V tomto světle dostává Trumpovo shánění levnější ruské nafty srozumitelný předvolební význam. Oslabení tlaku na Moskvu má ovšem své náklady také. Jen je americký volič na stojanu čerpací stanice neuvidí.
  • Také technologický ráj má velmi pozemské sousedy, elektroměry a nároky na vodu. V zářijovém průzkumu UMass Amherst odmítalo výstavbu AI datacentra ve své obci 65 % Američanů, podporovalo ji jen 11 %. Obavy ze spotřeby elektřiny, vody a záboru půdy překračují stranické hranice. Dřívější podpora výstavby se proto mění v politickou přítěž pro kandidáty obou stran. Kdo sliboval technologický blahobyt, musí teď vysvětlovat, kdo zaplatí přípojku.
  • Nespokojenost se pokouší převést do volebních místností také síť No Kings (žádní králové). Navazuje na protesty proti Trumpovu pojetí moci; říjnové akce se zaměřily na ochranu voleb a podporu včasného hlasování. Organizátoři zdůrazňují nenásilí a účast napříč stranami. Samotná demonstrace samozřejmě volební výsledek nezařídí. Proto tentokrát k transparentům přibyl docela praktický úkol: mít plán, kdy a kde odvolit.
  • Důvod k mobilizaci mají Trumpovi odpůrci i podle průzkumů. V šetření Reuters/Ipsos z 16.–19. října schvalovalo jeho výkon prezidentské funkce 31 % dospělých Američanů, nejméně v této řadě průzkumů za obě jeho funkční období. Mezi registrovanými voliči by demokratického kandidáta do Kongresu volilo 47 %, republikánského 35 %. Celostátní náskok ovšem ještě není většina mandátů. Tu průzkumy nerozdělují.
  • Tom Nichols mezitím v komentáři pro The Atlantic hodnotí Trumpův obrat titulkem „Amerika je nyní spojencem Ruska“. Jako historický doprovod se nabízí dokument Jacka Bryana Active Measures z roku 2018, který sleduje ruské vlivové operace, finanční vazby a Trumpovy obchodní kontakty. Jeho hlavní varování připomíná to, co už nějakou dobu víme: demokracii lze oslabovat prostřednictvím jejích vlastních politiků, obchodních příležitostí a domácích konfliktů. Výnosný obchod a služba cizím zájmům se přitom mohou docela dobře vejít na jednu fakturu.
Další příběhy amerického kontinentu
  • Kanada řeší současně svou vnější nezávislost i vnitřní soudržnost. V nezávazném referendu 19. října voliči Alberty výrazně podpořili setrvání v Kanadě a odmítli cestu k závaznému hlasování o odtržení. Pro premiéra Marka Carneyho, který během obchodního konfliktu s USA potřebuje udržet zemi pohromadě, je to povzbudivá zpráva. O jednu starost méně; jižní soused zatím bohatě stačí.
  • Kanada zároveň posiluje vlastní satelitní zázemí. Už v srpnu uzavřela se společností Telesat kontrakt za 2,3 miliardy kanadských dolarů na zabezpečené vojenské spojení v Arktidě prostřednictvím připravované sítě Lightspeed. Globální služby mají začít v prvním čtvrtletí roku 2028. Firma také zvažuje budoucí poskytování služeb Ukrajině. Družice ovšem mají vynášet rakety SpaceX. Cesta k vlastní síti tedy zatím vede s přestupem u Muska.
  • Spor o Falklandy pokračuje s ropou v hlavní roli. Argentina zahájila 28. září arbitráž podle Úmluvy OSN o mořském právu a 13. října požádala Mezinárodní tribunál pro mořské právo v Hamburku o předběžná opatření. Chce zastavit těžební projekt Sea Lion a zabránit vydávání dalších povolení ve sporné oblasti. Argumentuje ochranou svých svrchovaných práv a mořského prostředí; Británie hájí právo ostrovanů na sebeurčení a hospodářský rozvoj. O ropu je zájem na obou stranách, shoda panuje především na tom, že patří někomu jinému než protistraně.
  • V Brazílii rozhodlo 25. října druhé kolo voleb: Lula da Silva obhájil prezidentský úřad a získal čtvrtý mandát. Poražený senátor Flávio Bolsonaro odmítl uznat porážku a oznámil, že bude žádat zrušení výsledku kvůli soudnímu prodloužení hlasování o dvě hodiny. O prodloužení přitom žádala i jeho vlastní kampaň. Jeho otec Jair si odpykává trest za přípravu puče po předchozí volební porážce. Rodinná tradice zpochybňování prohraných voleb tedy pokračuje.
  • Ještě před hlasováním brazilský volební soud nařídil odstranit z kanálu „Tropa do Flávio“ nahrávku se lživým obviněním volebních komisařů z podvodů ve prospěch Luly. Požadavek na zákaz celého kanálu však odmítl jako nepřiměřený. Konkrétní zásah proti konkrétní lži. Přiměřenost se zjevně dá používat i před volbami.
  • Chile a Bolívie nabízejí trochu pozitivní diplomacie zakončené dohodami. Chilský prezident José Antonio Kast navštívil 16. října Bolívii a s prezidentem Rodrigem Pazem podepsali čtyři dohody týkající se obchodu, těžby, digitálního propojení a energetiky. Plná normalizace diplomatických vztahů zůstává cílem dalšího jednání. V mezinárodní politice letošního roku je to docela osvěžující žánr.
Izrael těsně před volbami
  • Oznámit prověřování incidentu a veřejně doložit jeho výsledek jsou dvě různé disciplíny. BBC Verify prošla přes 60 tisíc zpráv a po ruční kontrole identifikovala 300 incidentů, u nichž izraelská armáda oznámila prověřování. U 28 našla zveřejněný závěr, u 18 nebylo jasné, zda už byly uzavřeny, a u zbývajících 254 nenašla na webu armády veřejný výsledek. Soubor zahrnuje vedle Gazy také Západní břeh, Libanon a Izrael.
  • IDF uvádí, že výsledky zveřejňuje podle právních, provozních a bezpečnostních možností. Některé sledované události ovšem sahají až do roku 2023. Chybějící veřejný závěr sám o sobě nedokazuje, že se nic nevyšetřovalo. Otevírá ale podstatnou otázku: jak mají oběti a veřejnost posoudit postup armády, když se jeho výsledek nedozvědí? Slib prověření je zjevně dostupnější než možnost ověřit, co z něj vzešlo.
  • Na Západním břehu se mezitím násilí osadníků dotklo i evropské delegace. 17. října u palestinské obce Tajba maskovaní izraelští osadníci napadli palestinské sběrače oliv i zahraniční návštěvníky. V delegaci byli belgičtí, francouzští a polští diplomaté, katoličtí představitelé a francouzský starosta Bernard Baudoux, který uvedl, že ho útočníci povalili na zem a bili. Poškozeno bylo belgické diplomatické vozidlo.
  • Polská diplomacie potvrdila útok na konvoj; její zástupci vyvázli bez újmy a podle dostupných informací nebyli přímým cílem. Belgický ministr zahraničí Maxime Prévot připomněl, že Palestinci čelí podobnému násilí každodenně, a oznámil, že bude prosazovat evropské sankce proti pachatelům i jejich podporovatelům.
  • Netanjahuova kancelář zdůraznila neúplnost důkazů, varovala před ukvapenými závěry a nezapomněla připomenout komunistickou příslušnost napadeného francouzského starosty. Stranický profil napadeného je tedy vyjasněn. Teď ještě odpovědnost útočníků.
  • Izraelský ministr zahraničí Gideon Sa’ar útok odsoudil a policie zahájila vyšetřování. Současně ministr delegaci vytkl, že návštěvu předem nekoordinovala s izraelskou armádou; koordinace podle něj mohla pomoci zajistit její bezpečnost. Bezpečnost civilistů by ovšem neměla být službou na předchozí objednávku. A obyvatelé vesnice potřebují ochranu i ve dnech, kdy žádná zahraniční delegace nepřijede.
  • V Hebronu muselo podle palestinského úředníka citovaného Reuters 24. října opustit své domovy přibližně 1200 Palestinců. Operace následovala den po palestinském útoku, při němž zahynuli dva izraelští vojáci. Armáda ji zdůvodňuje hledáním ozbrojenců a zbraní a oznámila také demolice. Palestinská samospráva ji označuje za kolektivní trest.
  • Reuters mluvila s vyhnanými obyvateli, kteří popírali jakoukoli vazbu na útočníky. Zaznamenala také výpověď otce z Jatty, kterému uzávěry podle jeho slov znemožnily dopravit dceru do Jeruzaléma na onkologickou léčbu. I tak vypadá rozsáhlá bezpečnostní operace z pohledu lidí, kteří se ocitnou za jejími zátarasy.
Kdo sleduje Afriku?
  • V Súdánu pokračuje od dubna 2023 válka mezi armádou a polovojenskými Jednotkami rychlé podpory, RSF. Při útoku na tržiště v oblasti Abyei 19. října zahynulo podle místního představitele 153 lidí. Jde o sporné území mezi Súdánem a samostatným Jižním Súdánem. Jihosúdánští představitelé obvinili z útoku súdánskou armádu, důkazy však nepředložili.
  • Nigérie 20. října potvrdila zavlečený případ eboly v souvislosti s epidemií, která začala v Demokratické republice Kongo. WHO zdůrazňuje přeshraniční spolupráci i zapojení místních komunit. Důvěra obyvatel je pro vyhledávání nemocných a sledování jejich kontaktů stejně podstatná jako zdravotnické zázemí. Bez spolupráce lidí se epidemie zastavuje obtížně.
  • Na východě Demokratické republiky Kongo pokračují boje vládních sil s povstalci M23 podporovanými Rwandou. Diplomatická jednání a dohody o příměří zatím trvalý klid nepřinesly.
  • V centrálním Sahelu – Mali, Burkině Faso a Nigeru – eviduje UNHCR téměř čtyři miliony lidí vyhnaných z domovů. Násilí doplňují klimatické otřesy a nedostatek peněz na humanitární pomoc. Zpráva Human Rights Watch z 19. října dokumentuje útoky malijské armády a ruského Africa Corps na civilisty i závažné zločiny islamistických a separatistických povstalců, včetně mučení a poprav zajatých vojáků.
  • A Zambie připomíná, že africké vlády mají také vlastní vyjednávací vůli. Podle ministra zahraničí se jí podařilo oddělit americkou dohodu o financování zdravotnictví za 1,5 miliardy dolarů od jednání o přístupu k nerostným surovinám. Zdravotnická dohoda byla podepsána, o surovinové se dál vyjednává. Zambijská vláda si tak uhájila prostor rozhodovat o obou věcech samostatně. Pozorovatel zaznamenává, že zájem o zdraví obyvatel může mít překvapivě těsnou vazbu na geologii.
Asie mezi politickou kontrolou a společným ohrožením
  • Nepálský premiér Balendra Shah chce přivést Indii a Čínu ke společnému řešení klimatických hrozeb. Jeho návrh zahrnuje sdílení satelitních dat, sledování nebezpečných ledovcových jezer, včasné varování a koordinaci pomoci přes hranice. Překážkou je ochota sdílet hydrologická data, která státy mohou považovat za citlivá. Začít by se dalo konkrétními varováními a společným sledováním nejrizikovějších míst. Povodeň se na úroveň diplomatických vztahů neohlíží.
  • V Indii po protestu 13. října skončili představitelé hnutí Cockroach Janta Party Saurav Das a Ashutosh Ranka v pětidenní vazbě. Pokusili se protestovat v prostoru Jantar Mantar, který policie den předtím vyřadila ze seznamu povolených protestních míst. Protestní vlna se týká sporných revizí volebních seznamů a odpovědnosti volební komise. Amnesty International vyzvala k jejich propuštění a upozornila také na zásahy proti novinářům a překážky pro právníky zadržených. Oba byli později propuštěni na kauci, řízení však pokračuje. Svoboda protestu potřebuje také místo, odkud lze být slyšet, možnost dokumentovat dění a dostupnou právní pomoc.
  • Na Sachalinu ruská FSB zatkla japonského novináře Yukiho Imaie z deníku Hokkaido Shimbun. Viní ho ze špionáže a tvrdí, že shromažďoval informace o mobilizovaných obyvatelích Kurilských ostrovů a jejich účasti ve válce proti Ukrajině. Výbor na ochranu novinářů, CPJ, požaduje jeho okamžité propuštění a varuje před používáním novinářů jako páky v geopolitických sporech. Japonsko si 14. října předvolalo ruského velvyslance, protestovalo proti postupu Moskvy a požádalo o informace, humánní zacházení a možnost kontaktu se zadrženým.
  • Jihovýchodní Asii znovu dusí kouř z požárů na Sumatře a Kalimantanu. Suché podmínky spojené s El Niñem situaci zhoršují; dlouhodobé riziko zvyšuje odvodňování rašelinišť, přeměna půdy na plantáže a používání ohně při jejím čištění. Greenpeace a Pantau Gambut zaznamenaly požáry také na indonéských koncesích propojených s malajsijskými a singapurskými podniky. Samotný požár na koncesi neurčuje žháře, odpovědnost za správu území, prevenci a kontrolu firem tím ale nezmizí.
  • Pozorovatel zaznamenává osvědčený obchodní model nájemníků planety: jasné vlastníky mají výnosy, kouř nikoliv.
  • V Istanbulu se 23. října sešli ministři zahraničí Turecka, Egypta, Pákistánu, Saúdské Arábie, Británie, Francie, Německa a Itálie. Hakan Fidan po jednání varoval, že nové údery na Írán válku dále rozšíří, a vyzval k diplomatickému řešení. Francouzský ministr Jean-Noël Barrot upozornil, že další eskalace přinese jen poražené a vyšší ceny ropy.
  • Čína reaguje na pokračující úbytek populace požadavkem na větší podporu rodin. Vláda chce upravit politiku týkající se sňatků, porodů, péče o děti a vzdělávání i podmínky v daních, bydlení a sociálním zabezpečení. Pozorovatel si znovu klade otázku, zda stát odstraňuje skutečné překážky rodičovství, nebo především očekává, že se osobní životy přizpůsobí potřebám demografické tabulky.
  • Na Tchaj-wanu zněla bilance tajfunu Champi k 24. říjnu: jeden mrtvý, 527 zraněných, výpadky elektřiny a stovky zrušených letů. V části země zůstávaly uzavřené školy a pracoviště; většina domácností postižených výpadky už byla znovu připojena. Pozorovatel tentokrát oceňuje připravenost, která má podobu konkrétních opatření a obnovy služeb. Homo sapiens občas překvapí.
Poznámka pozorovatele: Nájemníci planety označují lidský život za nevyčíslitelnou hodnotu. Snad i proto se v rozhodujících kalkulacích tak často neobjevuje. Cenu nafty, nerostných zásob a příštího volebního vítězství přitom počítají velmi pečlivě. Obětem se přislíbí vyšetřování, spojencům přátelství a veřejnosti lepší zítřky. Pro případ pochybností je připravena tisková konference. Obchodní bilance se uzavírají. Účty za mrtvé zůstávají otevřené.

EVROPA

Ukrajina a zima jako zbraň
  • Ukrajina musí současně udržet frontu a zachovat obyvatelná města. Bývalý vrchní velitel jejích ozbrojených sil Oleksandr Syrskyj v rozhovoru pro BBC tvrdí, že se frontu podařilo stabilizovat a podlomit schopnost Ruska postupovat. Jde o hodnocení významného účastníka války, který v rozhovoru zároveň obhajuje vlastní velení po svém odvolání.
  • Podle zjištění The New York Times získaly ukrajinské služby údajný ruský plán, který v září představily evropským spojencům. Popisuje údery na infrastrukturu, jež by odřízly Kyjev, Charkov a Oděsu od elektřiny, tepla a vody. Deníku se pravost dokumentu nepodařilo nezávisle ověřit; nejasné zůstává jeho autorství a podobné analýzy podle zjištění RFE/RL kolovaly už dříve. Ani ochromení infrastruktury ovšem samo nezaručuje kapitulaci. Zranitelnost ukrajinských měst přitom zvyšuje nedostatek prostředků protivzdušné obrany, zejména střel pro systémy Patriot používané proti balistickým raketám.
  • Útoky mají konkrétní následky už před zimou. Rusko rozšířilo údery na energetická zařízení v západních oblastech Ukrajiny; DTEK 20. října hlásil 32 700 domácností bez elektřiny v Oděské oblasti. Evropská pomoc se proto musí počítat také v opravených rozvodnách, fungujících čerpadlech a vytápěných bytech. Projev solidarity se hodí. Transformátor má ovšem tu výhodu, že se k němu dá připojit dům.
  • Na ruské straně zasáhly ukrajinské drony infrastrukturu Yandexu. Firma potvrdila vážné poškození a úplné odstavení datacentra v Sasovu i výpadky svých služeb. Titulek, že „ruští boti utichli“, přirozeně potěšil část nájemníků planety, která už v duchu slavnostně odpojovala Kreml od zásuvky. Článek ale popisuje především propad aktivity robotů internetového vyhledávače; z něj nelze odvodit umlčení ruských propagandistických účtů. Pozorovatel by planetě trochu informačního ticha samozřejmě přál. Kognitivní hygiena však bohužel platí i pro zprávy, které by nám mohly udělat radost.
  • Konkrétní dobrou zprávou je návrat 270 Ukrajinců z ruského zajetí 23. října, konkrétně 261 vojáků a devíti civilistů. Mezi propuštěnými jsou také přeživší z Olenivky. Většina navrátilců strávila v zajetí roky, mnozí už od roku 2022.
  • Ukrajina a Rusko zároveň oznámily dohodu o humanitární operaci v okupovaných Oleškách. Počítala s příměřím od 27. října, odminováním přístupových cest, dodávkami pomoci a evakuací civilistů. Obě strany ocenily zprostředkovatelskou roli Melanie Trumpové; za pomoc obyvatelům se přimlouval také papež. Jde o místní humanitární dohodu, jejíž hodnotu určí průjezdné cesty, doručené zásoby a bezpečně odvezení lidé.
  • Navzdory prudkému zhoršení vztahů Kyjeva s Washingtonem pokračují diplomatické kontakty. Zelenskyj oznámil přípravu technických rozhovorů Ukrajiny, Ruska a USA v první polovině listopadu. Podle vyjádření jednotlivých stran připadaly v úvahu Abú Zabí nebo Švýcarsko; místo tedy nebylo definitivně potvrzené. Zásadní spory o území a bezpečnostní záruky tím vyřešené nejsou.
  • Ukrajinské ministerstvo obrany pak 24. října potvrdilo obnovení stabilního spojení Starlink a Starshield i při vysokých rychlostech pohybu zařízení. Monitorování pokračuje. Spojení se obnovilo. Důvěra v jeho spolehlivost potřebuje víc než zprávu o odstraněném omezení.
Evropa hledá vlastní oporu
  • Vrchní velitel spojeneckých sil v Evropě Alexus Grynkewich představil 12. října na bezpečnostním fóru ve Varšavě koncept Theory of Victory, tedy „teorii vítězství“. Stojí na třech úkolech: zastavit, otupit, zlomit. Zabránit útočníkovi v rychlém obsazení aliančního území, narušit tempo a soustředění jeho sil a při pokračujícím útoku zasáhnout zásobování, spojení a velení, které útočící jednotky udržují v boji.
  • Koncept poskytuje společný rámec pro vojenské plánování a má odradit případného agresora. Vzkaz Kremlu lze číst jednoduše: útokem na alianční území svého cíle nedosáhnete za přijatelnou cenu. Právě přesvědčivost tohoto sdělení rozhoduje o účinku odstrašování.
  • Grynkewich zároveň zdůraznil, že válku nepovažuje za bezprostřední ani nevyhnutelnou. Někteří spojenci ovšem stále mají problémy s odhalováním dronů a obranou proti nim. Vyhlášená připravenost tedy potřebuje průběžné ověřování v praxi.
  • U podpory Ukrajiny se zároveň ukazuje, jak snadno může vojenské úsilí narazit na politická rozhodnutí. Zelenskyj popsal americký tlak na zastavení ukrajinských útoků proti ruským rafineriím. Evropská pomoc Kyjevu se tak potkává s americkým uvolňováním tlaku na Moskvu. Protivzdušná obrana, opravy energetiky a sankce přitom potřebují společný směr, aby se jejich účinky vzájemně posilovaly.
  • Vojenské velení může připravit obranný koncept. Vlády mu musí dodat prostředky a důvěryhodnou společnou vůli. Pozorovatel by proto uvítal dostatek munice, fungující logistiku a politiky, kteří si pod slovem „společně“ nepředstavují „až podle příštího průzkumu“.
  • V debatě o evropském vyjednávání s Putinem se objevilo také jméno Petra Pavla. The Telegraph ho s odvoláním na diplomatické zdroje zařadil mezi pět zvažovaných politiků. Hrad možnost nepotvrdil ani nevyvrátil; mluvčí Daniel Drake uvedl, že neveřejná jednání nebude komentovat. Ministr zahraničí Petr Macinka přislíbil maximální součinnost, pokud by EU Pavlovi vyjednávací mandát svěřila. Podporu iniciativě vyjádřil i pro případ, že by byl vybrán někdo jiný. Případný vyjednavač bude potřebovat jasný mandát a shodu na podmínkách, které má prosazovat.
Ochrana infrastruktury a stejná odpovědnost
  • Financování služby samo o sobě nezajišťuje kontrolu nad její dostupností. Evropa může zaplatit, Ukrajina na službě postavit část obrany, a o její použitelnosti se přesto rozhoduje jinde. Pozorovatel zaznamenává, že zaplacená faktura není dokladem o vlastnictví vypínače.
  • Německý ministr zahraničí Johann Wadephul proto 16. října požadoval zrušení omezení satelitního spojení pro Ukrajinu. Připomněl, že Německo část podpory financuje a očekává, že bude fungovat. Berlín zároveň přiznával, že úplné okolnosti zásahu nezná, a žádal vysvětlení od USA. Ukrajinské ministerstvo obrany 24. října oznámilo obnovení stabilního spojení Starlink/Starshield i při pohybu přes 400 km/h. Bezprostřední omezení tedy pominulo; závislost na rozhodování mimo Evropu trvá.
  • Evropskou kontrolu nad částí satelitních komunikací chce posílit také iniciativa společností Deutsche Telekom, Orange, Telefónica a Vodafone. Operátoři 19. října podepsali memorandum o prověření společné nabídky na satelitní frekvence. Zamýšlená služba má umožnit přímé spojení mobilních telefonů se satelity a zlepšit dostupnost komunikace v odlehlých oblastech i při výpadcích pozemních sítí. Zájem se týká pásma 2 GHz, jehož současný režim oprávnění končí v květnu 2027.
  • Pozemní infrastruktura, koordinace a dohled mají být v Evropě. Satelity však poskytne dosud nevybraný partner; operátoři do vlastní družicové soustavy přímo investovat neplánují. Slibují otevřený a nediskriminační přístup ostatním mobilním operátorům. Zatím tedy máme přípravnou iniciativu, jejíž skutečná míra nezávislosti bude záležet také na dodavateli satelitů a smlouvách. Dnešní problém ukrajinského vojenského spojení tím vyřešen není.
  • Americký velvyslanec při EU Andrew Puzder mezitím varoval před možnou tvrdou odvetou vůči evropským firmám, pokud by evropská pravidla pro přidělování frekvencí omezila přístup amerických konkurentů. Pozorovatel oceňuje názornou lekci: spolehlivost amerických dodavatelů se Evropě vysvětluje také prostřednictvím výhrůžek pro případ, že by se poohlédla jinde.
  • Britský premiér Andy Burnham se současně snaží obnovit spolupráci Washingtonu s Kyjevem. Svůj opatrný slovník vysvětluje snahou znovu vybudovat mosty, po kterých by mohla přicházet americká pomoc. Británie přitom urychluje dodávky lehkých víceúčelových raket proti ruským dronům. Diplomatická zdrženlivost tak zatím pokračuje souběžně s konkrétní vojenskou podporou.
  • Další zranitelnost ukazují útoky na obchodní lodě v Černém moři. U rumunského pobřeží hořely tankery Wine Trader a Yara J. Podle zprávy Reuters z 16. října se z Wine Trader podařilo zachránit pět lidí a sedm se pohřešovalo; posádka Yara J vyvázla bez újmy. Rumunský prezident Nicușor Dan označil oba incidenty za zásahy drony. Vojenský zdroj NATO citovaný Reuters je připsal Rusku. Původní nejistota kolem příčiny požárů se tedy posunula, veřejně doložené vyšetření odpovědnosti však dál potřebujeme.
  • U Bulharska se po útoku 13. října potopila HS Dignity a poškozena byla Chelsea-3, jejíž posádku se podařilo zachránit celou. Aktualizovaná zpráva BBC u HS Dignity uváděla šest zachráněných a deset pohřešovaných. Bulharsko předvolalo ruskou velvyslankyni a označilo Rusko za pravděpodobného původce, zároveň přiznávalo, že nezvratné důkazy zatím nemá. Diplomatický protest má svůj význam; závěry vyšetřování nenahrazuje.
  • Stejný požadavek na důkazy platí také v Hamburku, kde 14. října začal proces s Ukrajincem Serhijem K., obžalovaným kvůli výbuchům plynovodů Nord Stream. Účast popírá. Obžaloba zahrnuje i válečný zločin útoku proti civilním objektům; o vině a konečném právním posouzení teprve rozhodne soud. Podpora napadené Ukrajiny a vyšetřování podezření vůči jejím občanům patří do stejného právního řádu. Pozorovatel by ocenil, kdyby se zásady ochrany civilní infrastruktury nevydávaly s přílohou obsahující seznam povolených výjimek podle státní příslušnosti.
Jak si stojí Evropa
  • Ve Francii se 24. října podle ministerstva vnitra zapojilo do protestů 410 tisíc lidí, z toho nejméně 110 tisíc v Paříži. Převážně pokojné pochody proti drahotě a nerovnostem však večer vystřídaly střety v Paříži, Marseille a dalších městech. Nasazeno bylo 70 tisíc policistů a četníků. Ministr vnitra označil násilí za méně intenzivní než o týden dříve.
  • V Bruselu protestovaly stovky převážně mladých lidí za lepší financování školství a proti policejnímu násilí. Někteří demonstranti se pokusili zapálit hromadu kol a koloběžek; reportéři Reuters zároveň zaznamenali policisty, kteří jednoho protestujícího bili a kopali. Střety byly menší než předchozí týden.
  • Objevují se tvrzení o protestech zneužitých násilnými skupinami i úvahy o zahraničním podněcování nepokojů. Analýza Chatham House z 22. října ovšem upozorňovala, že jasně doložené důkazy vnějšího zásahu zatím chybějí. Pozorovatel zaznamenává, že hořící popelnice je pro kameru vděčnější než chybějící učitel. Politika by přesto měla umět řešit obojí.
  • V Německu vyzval Friedrich Merz po neúspěších v zemských volbách k jednotě vládní koalice a znovu odmítl spolupráci s AfD. Varoval před extremistickými hrozbami i podle svých slov každodenními ruskými pokusy destabilizovat zemi. Do hospodářské nejistoty přibývá také pracovněprávní konflikt: odbory ve Volkswagenu hrozí stávkami od ledna 2027, pokud firma nevezme zpět vypovězení několika mzdových dohod.
  • Do evropského obrazu patří také české demonstrace proti změně financování veřejnoprávních médií a způsobu jejího projednávání. Nečekané zařazení návrhu a noční hlasování přivedly lidi před sněmovnu, v neděli pak tisíce na Staroměstské náměstí. A neprotestovala jen Praha, od soboty se demonstruje i v dalších městech napříč celou Českou republikou. Vedle nezávislosti médií se tu rozhoduje také o důvěře, že moc bude své kroky vysvětlovat a připustí skutečnou debatu.
  • Varování před „politikou opovržení“, které přináší komentář na POLITIQ, se týká celé Evropy. Popisuje přístup, v němž se neústupnost vůči občanům stává důkazem politické síly. Volební vítězství ale není předplatné na občanské mlčení. A obrana demokracie potřebuje také odpovědi na existenční nejistotu, nedostupnou péči či bydlení. Pochvala za odpovědné voličské rozhodnutí dostupného lékaře nenahradí. Bez těchto odpovědí zůstává prostor pro někoho, kdo lidem alespoň přesvědčivě slíbí, že je slyší.
  • Nakonec přichází dobré zprávy ze Srbska. Téměř dva roky protestů se 25. října proměnily ve volební vítězství studentského hnutí. Začalo to požadavkem na odpovědnost po zřícení přístřešku nádraží v Novém Sadu v listopadu 2024, které zabilo 16 lidí. Protest proti podezření na korupci postupně přerostl v odpor proti způsobu vládnutí – a ve vlastní kandidátku. Na závěrečné shromáždění 22. října přišlo podle nezávislého monitoru citovaného AFP přibližně 150 tisíc lidí.
  • Podmínky soutěže přitom měly k rovnosti daleko. Pozorovatelská organizace CRTA ve zprávě z 21. října zaznamenala 116 incidentů fyzického násilí a výhrůžek, sledování opozičních aktivistů a zneužívání veřejných prostředků. Představitelům moci připadaly téměř tři čtvrtiny času věnovaného politickým aktérům na celoplošných televizích. I proto má výsledek takovou váhu.
  • Aleksandar Vučić porážku uznal. Sám studentské kandidátce odhadl 135–140 mandátů v parlamentu s 250 křesly, tedy jasnou většinu. V době uzávěrky šlo stále o jeho odhad, nikoli definitivní oficiální rozdělení mandátů. Jeho pokus vrátit se po odchodu z prezidentské funkce do premiérského křesla však narazil na voliče.
  • Povzbudivé výsledky přišly také ze Slovenska. Matúš Vallo obhájil Bratislavu s přibližně 64 % hlasů proti zhruba 32 % ministra dopravy Jozefa Ráže. Podporovaly ho společně Team Bratislava, PS, SaS a Demokrati. Milan Majerský v Prešovském kraji porazil Milana Mazureka z Republiky. Celkově obhájilo funkci všech osm županů: čtyři podporovaní parlamentní opozicí, dva vládní koalicí a dva nezávislí. Výsledky tak potvrzují silné opoziční a nezávislé zázemí v samosprávách.
  • Pozorovatel si tentokrát dovoluje mírný optimismus. Občané občas odmítnou zůstat publikem. A politik, který je dlouho neslyšel, nakonec uslyší alespoň výsledek voleb.
Poznámka pozorovatele: Evropa usilovně hledá vlastní oporu. U satelitů zjišťuje, kdo drží vypínač, u obrany, kdo dodá munici, a u demokracie, kdo vlastně poslouchá občany. Poslední úkol je velmi obtížný, protože někteří zvolení představitelé považují volební vítězství za potvrzení, že veřejnost už řekla vše podstatné a může zase ztichnout. Požadavky na fungující školy, dostupný život či nezávislá média pak začínají vyřizovat jako problém s veřejným pořádkem. Pozorovatel jim doporučuje poléčit si sluch ještě před objednávkou dalšího vodního děla. Dlouhodobě přehlížení občané si totiž mohou sestavit vlastní kandidátku a získat klíče od kanceláře.

ČESKO

Výsledky voleb a spolupráce opozice
  • Třináct finalistů, nula mandátů. ANO nezískalo jediné z 27 obsazovaných křesel a přišlo i o to, které obhajovalo. Jeho ambice výrazně rozšířit zastoupení v horní komoře skončily debaklem. Za katastrofální označil výsledek i Andrej Babiš. Tentokrát dostal povolební marketing od aritmetiky opravdu málo prostoru.
  • Starostové ze STAN a SLK získali dohromady deset mandátů, nejvíce ze všech uskupení. ODS získala sedm, o dva více, než obhajovala. KDU-ČSL obhájila tři a TOP 09 dva. Piráti přišli o přímé zastoupení: Adéla Sucharda Šípová na Kladensku mandát neobhájila.
  • Nejsilnějším zůstává společný klub ODS a TOP 09. STAN oznámil, že nebude soupeřit o předsednické místo, což otevírá cestu k pokračování Miloše Vystrčila v čele komory. ANO ovšem ze Senátu nemizí – jeho širší senátorský klub má nadále čtrnáct členů.
  • Praktický význam výsledku spočívá v zachování ústavních brzd. Bez souhlasu Senátu nelze přijmout ústavní změny ani volební zákony. U běžných zákonů může Sněmovna jeho zamítnutí přehlasovat nejméně 101 hlasy. Senát tedy zůstává důležitou protiváhou vlády; síla této pojistky závisí na tom, o čem se právě rozhoduje.
  • A jedna méně slavnostní zpráva: z 27 zvolených je jediná žena, Zuzana Ceralová Petrofová, kandidující za ODS. Celkem bude v Senátu čtrnáct žen, přibližně 17 procent jeho členů. Českou pojistku demokracie jsme si tak opět pořídili převážně v pánském provedení.
  • Pozorovatelův vzkaz pro zájemce o vedení opozice je docela jednoduchý: ambice jsou v pořádku. Pokud se však opoziční strany začnou přetahovat o prvenství a oslabovat jedna druhou, ušetří Andreji Babišovi spoustu práce a peněz na příští kampaň. Když se dva perou, třetí si zpravidla objedná další volební období.
  • Odlišné programy mohou oslovit různé voliče. Ochrana právního státu, nezávislých institucí a evropského směřování země ovšem vyžaduje schopnost spolupracovat. Stejnou pozornost potřebují dostupné bydlení, důstojná práce, péče o blízké a rovná práva. Každodenní nejistota občanů si zaslouží stejně konkrétní odpovědi jako otázka, kdo obsadí kterou funkci.
  • A nebylo by marné přizvat k rozhodování také lidi, jejichž zkušenosti v těchto stranách dosud chybějí. Pozorovatel soudí, že při sestavování alternativy pro celou společnost by se celá společnost mohla alespoň občas dostat ke slovu.
Veřejnoprávní média vs. Babiš
  • V pátek 23. října koalice ANO, SPD a Motoristů nečekaně předřadila projednávání návrhu na zrušení televizních a rozhlasových poplatků. Prosadila noční i sobotní jednání a pevný čas hlasování na 4.36 ráno. Návrh prošel prvním čtením a zamířil do výborů. Zákon zatím schválený není – před sebou má další sněmovní čtení, Senát a prezidenta.
  • Změna má převést financování ČT a Českého rozhlasu do státního rozpočtu a zároveň jejich prostředky snížit přibližně o 15 procent. Vláda argumentuje úlevou pro domácnosti a splněním předvolebního slibu. Zrušení samostatné platby ovšem neznamená, že televize a rozhlas začnou fungovat zdarma. Jejich účet budeme prostřednictvím veřejných peněz platit dál.
  • Koalice omezila délku jednotlivých vystoupení a celou rozpravu zkrátila na devět hodin. Prosazoval to Tomio Okamura, jehož vlastní opoziční projev v minulém volebním období dosáhl jedenácti hodin. Pozorovatel zaznamenává pozoruhodný vývoj časových nároků na demokracii: jeden opoziční Okamura potřeboval více času než nyní všichni poslanci dohromady.
  • Jaroslav Spurný v postupu koalice vidí operaci pod taktovkou SPD za podpory ANO a Motoristů. Jan Grolich ho čte jako snahu pojistit si moc a omezit nepříjemnou kritiku. Nora Fridrichová připomíná někdejší obstrukční nadšení politiků, kteří dnes omezují prostor opozici. Odpovědnost premiéra přitom nezávisí na tom, kolik hodin osobně proseděl v sále: podle svědectví reportéra ČT Petra Vaška Babiš v pátek večer hlasoval pro omezení rozpravy.
  • Babiš odmítá, že by šlo o útok na demokracii či nezávislost médií. Slibuje financování garantované zákonem jako mandatorní výdaj a navázané na inflaci. Právě konkrétní podoba těchto záruk ale potřebuje důkladné posouzení. Rozpočtové financování může fungovat, pokud chrání dostatečné a předvídatelné příjmy i redakční rozhodování před politickými zásahy. Takové požadavky stanoví také evropský akt o svobodě médií. Ujištění právě vládnoucích politiků musí obstát ve srovnání s pravidly, která budou platit i pro jejich nástupce.
  • Petr Pavel varoval, že nečekané zařazení návrhu a noční víkendové hlasování podkopávají důvěru v úmysly předkladatelů. Vyzval k respektování sněmovních pravidel a k odborné i veřejné debatě. Jeho požadavek je jasný: „Média musí mít v každém ohledu jasné záruky nezávislosti v oblasti obsahové i finanční.“
  • Rychlost parlamentního postupu ovšem občanskou reakci nezastavila. Už v pátek večer se lidé shromáždili před sněmovnou a část zůstala přes noc. V sobotu následovaly demonstrace v Brně, Liberci či Českých Budějovicích. V neděli 25. října zaplnily tisíce lidí pražské Staroměstské náměstí i okolní ulice. Veřejnost tak do debaty vstoupila vlastním způsobem a bez předchozího souhlasu sněmovní většiny.
  • Platforma Veřejnoprávně oznámila na 3. listopadu celodenní stávku pracovníků ČT a ČRo. Daniel Stach uvedl, že protest bude ve vysílání patrný, obě média však dodrží zákonné povinnosti a budou reagovat na mimořádné události. Jeho závěrečná slova vystihují podstatu sporu: „Pro vás, ne pro politiky.“
  • Podstatné je, aby novináři mohli dál klást nepříjemné otázky také těm, kteří rozhodují o jejich financování. A aby odpovědí na takovou otázku nebyl příští rozpočtový škrt. Pozorovatel připomíná, že kontrola moci má jednu provozní nevýhodu: kontrolovaného občas rozčiluje. To je součást služby.
Veřejné peníze a osobní odpovědnost
  • Karel Havlíček vysvětlil fungování ANO poměrně názorně: „Pan Babiš měří všem velmi přísně.“ Ani první místopředseda si podle svých slov nemůže být jistý pozicí. Kdo nemá výsledky, končí. O to zajímavější bude sledovat, jak se tato přísnost projeví při správě veřejných peněz.
  • Juchelkova bývalá poradkyně Alexandra Semancová působila na obou stranách dotačního procesu. Její firma klientům za úplatu připravovala žádosti, zatímco ona na ministerstvu dohlížela na přidělování dotací. Mezi klienty patřila Praha 8, kde má dětské skupiny na starosti místostarosta Radomír Nepil z ANO.
  • Podle neveřejného návrhu kontrolního protokolu NKÚ, který získaly Seznam Zprávy, vznikají kvůli střetu zájmů u tří projektů Národního plánu obnovy neočekávané náklady státního rozpočtu téměř 83 milionů korun. Původně je měla pokrýt EU. Téměř 50 milionů už ministerstvo podle dokumentu vyplatilo. Jde zatím o návrh kontrolního dokumentu, nikoli zveřejněný konečný závěr. Juchelka tvrdí, že „žádná škoda nevznikla“. Účet se tedy neztratil. Jen se našel jiný plátce.
  • Když už má veřejnost dětské skupiny zaplatit, mohla by také vědět, jak se řídí a podle čeho se vybírá jejich vedení. Manažerkou dětských skupin a rodinných klubů v příspěvkové organizaci Osmička pro rodinu je Magda Králíčková, pětadvacetiletá dcera místopředsedy ANO Roberta Králíčka. Ten popírá, že jí místo zařídil. Nepil mluví o standardním výběrovém řízení, ředitelka o osobním pohovoru a o tom, že zvláštnímu režimu výběrových řízení nepodléhají. Pracovní náplň ani mzdu redakci nesdělila. Příbuzenství samo o sobě protekci nedokazuje. Výběrová je zatím především ochota odpovídat.
  • Požadavek na vysvětlení přitom nemůže zůstat jen u ANO. Podle Seznam Zpráv se na dalším vedení Prahy 8 dohodly ANO, STAN s TOP 09 a ODS s lidovci, bez vítězného uskupení 8žije. Strany, které chtějí na celostátní úrovni kontrolovat Babiše, tak dostávají příležitost ukázat, jak budou kontrolovat jeho spolustraníky u společného radničního stolu. Podpis koaliční smlouvy by snad nemusel sloužit také jako potvrzení, že předchozí otázky pozbyly platnosti.
  • Proč na veřejné kontrole trvat, připomíná Václav Láska svou vzpomínkou na vyšetřování Viktora Koženého. V podcastu Odkryto.cz tvrdí, že ve spisu osobně četl dopis Václava Klause úředníkovi, který upozorňoval na Koženého jednání. Klaus měl podle Lásky podnikatele hájit a úředníka varovat před následky dalšího prověřování. V jeho líčení se tak přísnost přesunula od prověřovaného podnikatele k člověku, který ho kontroloval. Právě takové obrácení odpovědnosti je pro veřejné peníze nebezpečné: kontrolující se musí obhajovat, kontrolovaný má zastání.
  • Havlíčkův přísný metr by se proto hodil na ministry, radniční představitele i jejich politické ochránce. A po senátním debaklu také na samotného předsedu ANO. Pozorovatele zajímá, kdo jeho výkon vyhodnotí a jaké důsledky z toho může vyvodit. Pokud se výsledky měří opravdu všem, bylo by škoda vynechat právě toho, kdo měření řídí.
Připravenost na krize
  • O potřebě přípravy nerozhoduje jen pravděpodobnost události, ale také závažnost jejích následků. Dlouhý výpadek elektřiny může omezit dodávky vody, dopravu, platby i komunikaci. Připravenost znamená vědět, co v takové situaci dělat, odkud získávat informace a na koho se obrátit.
  • Český stát přitom své nedostatky popisuje docela otevřeně. Koncepce přípravy občanů k obraně státu upozorňuje na roztříštěné aktivity a chybějící koordinaci. Podle vyjádření Generálního štábu pro Novinky se plánovaný systém přípravy dospělé populace do konce roku 2026 zavést nepodaří. Nový termín nebyl oznámen. Pozorovatel zaznamenává, že harmonogram příprav lze posunout. U případné krize se zatím stejnou vstřícnost vyjednat nepodařilo.
  • Příručka 72 hodin je užitečný začátek. Potřebuje však pokračování v dostupných školeních a praktických nácvicích. Ve finském Kuopiu si v září přes dva tisíce účastníků vyzkoušely přesun do velkého podzemního krytu a fungování v něm, včetně zásobování vodou a jídlem. Cvičení odhalilo nedostatky v komunikaci, orientaci či organizaci přesunu. Právě proto má smysl podobné věci zkoušet předem. Seznam úkolů ještě není zkušenost s jejich provedením.
  • Připravenost má navíc svou sociální stránku. Člověku, který počítá peníze na jídlo do příští výplaty, příliš nepomůže doporučení nakoupit další zásoby. Stát a obce musí počítat také s lidmi, kteří žijí sami, potřebují pomoc při evakuaci nebo se obtížně dostávají k informacím. Tuhle část nelze odškrtnout rozesláním stejného seznamu všem.
  • A něco můžeme udělat už za vlastními dveřmi. Pozdravit se, udržovat korektní sousedské vztahy a vědět, kdo bydlí vedle. Při evakuaci může rozhodovat, že si někdo vzpomene na sousedku, která sama nesejde schody, dítě čekající doma na rodiče nebo psa za zavřenými dveřmi. Domluvit si kontakt, nabídnout pomoc a upozornit záchranáře na ty, kteří by mohli zůstat přehlédnutí, je stejně důležitou součástí přípravy jako zásoba vody. Sousedskou pomoc ostatně doporučuje i samotná příručka.
  • Homo sapiens si vybudoval sociální sítě přes půl planety. Jedna funkční přes chodbu by se taky hodila.
Poznámka pozorovatele: Pozorovatel zaznamenává, že veřejnost má v české politice tři základní funkce: dodat hlasy, zaplatit účet a občas překážet. První dvě se těší značné podpoře, pro třetí se hledá časový limit. Právě ta otravná část občanství přitom drží moc alespoň trochu při zemi. Chce vysvětlení, opakovaně se ptá a trvá na kontrole. Slušný občan může klidně vyjít na náměstí a nepříjemný novinář může dělat svou práci dobře. K přípravě na krize proto patří také udržování nezávislých institucí a schopnosti lidí domluvit se. Zásoba vody pomůže při výpadku základních služeb. Fungující občanská společnost zase při výpadku soudnosti ve vládě. Homo sapiens by si měl pořizovat zálohy pro oba případy.

ZÁVĚR

V úvodu jsme se s Hararim a Hassanem ptali, jak si člověk uchová vlastní úsudek a společnost schopnost napravovat chyby. Po všech zprávách o mocenských obchodech, vypínačích a pružném výkladu odpovědnosti se Pozorovatel vrací k člověku, kterému pro vlastní rozhodování zbývá velmi málo prostoru. Přesto ho využívá.
Jmenuje se Skobov. Aleksandr Skobov. Je mu šedesát osm let a je to historik a sovětský disident. V roce 1978 ho zatkli kvůli samizdatu, v roce 1982 znovu za protestní hesla na zdech Leningradu. Sovětský režim ho dvakrát poslal na nucenou psychiatrickou léčbu. Dne 21. března 2025 mu ruský soud uložil šestnáctiletý trest v případu příspěvků o Kerčském mostě a působení ve Fóru svobodného Ruska. Trest si odpykává v Jelci. Memorial ho eviduje jako politického vězně.
Ke Skobovovi se vracíme kvůli dopisu ze 4. října. Reagoval v něm na návrh, o němž 29. září informoval The Atlantic: Trump podpořil možnost zmírnit sankce proti Rusku výměnou za propuštění politických vězňů. Iniciativu předložil zmocněnec John Coale po jednání s Dmitrijem Muratovem. Plán byl tehdy v počáteční fázi. Skobovův dopis tedy předchází říjnovým sankčním výjimkám popsaným výše a týká se jiné iniciativy.
Skobov v něm odmítá souhlasit s propuštěním vykoupeným oslabením sankcí, dokud se nezastaví bojové operace. Podle něj sankce ovlivňují situaci na frontě a jejich uvolnění by pomohlo agresorovi. Sám přitom počítá s tím, že ho mohou odvézt bez souhlasu. Chce alespoň zaznamenat svůj postoj:

„A svůj souhlas s tím, abych se stal zbožím v takové dohodě, nedám.“

O lidských osudech se u jednacího stolu rozhoduje snáz, když u něj dotyční nesedí. Skobov do takového rozhodování posílá vlastní hlas. Připomíná cenu, kterou by za jeho svobodu mohli zaplatit jiní lidé.
Je to jeho rozhodnutí. Obdiv k němu nám nedává právo požadovat stejnou oběť od ostatních politických vězňů. Už samotné věznění je bezpráví; nikdo si nemusí svobodu zasloužit ještě další zkouškou odvahy.
Od Havlova zelináře se tak vracíme k otázce, jakou roli jsme ochotni přijmout a co ještě dokážeme odmítnout. Cena takového odmítnutí je pro každého jiná. Skobovův příběh zároveň patří do našeho obrazu Ruska: také tam jsou lidé, kteří se solidarizují s napadenou Ukrajinou a odpor proti vlastnímu režimu platí osobní svobodou.

Naše odpověď může být docela prostá. Může mít podobu obyčejného dopisu.

Pozorovatel právě píše poděkování. Vy můžete taky. Skobovův dopis a zveřejněnou poštovní adresu najdete na webu Osm statečných. Před odesláním si přečtěte návod GULAG.CZ: dopisy procházejí cenzurou a je třeba psát rusky. I krátký vzkaz může být důležitým kontaktem se světem za zdmi věznice.

Jeho věznitelům tím dáváme najevo, že jeho jméno nezmizelo. Stačí k tomu poslat prostou zprávu:

Víme o Vás. Vážíme si Vás.

Zdroje a další čtení

Úvod a myšlenkové souvislosti
  • Yuval Noah Harari v rozhovoru s Danielem Stachem. Demokracie, schopnost napravovat chyby, nezávislé informace a technologická závislost. Hyde Park Civilizace – Česká televize · Záznam na YouTube.
  • Steven Hassan – manipulace, skupinová loajalita a vlastní úsudek. Rozhovor vycházející také z jeho osobní zkušenosti s Moonovým hnutím. Politická hodnocení jsou názory zpovídaného. FORUM 24.
  • Václav Havel – Moc bezmocných. Esej z roku 1978, příběh zelináře a možnost odmítnout předepsanou roli. Digitální archiv Knihovny Václava Havla.
  • Tom Nichols – America Is Now an Ally of Russia. Autorský komentář k Trumpově politice vůči Rusku a Ukrajině, 18. října 2026. The Atlantic.
  • Jack Bryan – Active Measures, 2018. Dokument o ruských vlivových operacích, finančních vazbách a americké politice. Historický doprovod s vlastním autorským výkladem. Informace distributora o filmu, PDF.
Svět
Evropa
Česko
Závěr – Aleksandr Skobov a možnost odpovědět